Anne Cheng: Dějiny čínského myšlení
Spolehlivý a dobře psaný přehled čínského filosofického myšlení od nejstarších dob až po současnost. Kniha pracuje s nejlepší současnou sekundární literaturou a pokud bych měl v češtině doporučit zájemcům o čínském myšlení jednu knihu, byla by to tato. (Králova Čínská filosofie: Pohled z dějin je čtivá, ovšem poměrně idiosynkratická a Bondyho Čínská filosofie je zastaralá). Kniha má nicméně spíše široký než hluboký záměr, občas se autorka nevyhne povrchním klišé, např. v úvodních generalizacích o charakteru "čínského myšlení" či v závěru:
"Kéž může [tato kniha] v době, kdy Západ cítí potřebu vymanit se z logocentrismu svého řeckého odkazu a Čína potřebu vidět svět jinak, příspět k navázání skutečného dialogu ..." s. 610).
Pochopení křesťanského přístupu k čínské tradici je také zcela neadekvátní:
"Číňané mohli být ochotni křesťanský kult zahrnout do svého synkretického pohledu, jenž převládal od poloviny období Ming, avšan naráželi na nesmlouvavý dogmatismus misionářů, kteří vyžadovali, aby jejich náboženství bylo uznáno za jediné správné a všechna ostatní odsouzena jako pověrečna", s. 525).
Pokud by si autorka pozorně přečetla knihu např. Mattea Ricciho Pravý význam Pána Nebes, porozumněla by mnohem diferencovanějšímu přístupu katolických misionářů. Díky rozlišení nad-přirozeného a přirozeného poznání bylo a je pro křesťany mnohé z čínského "náboženství" (či "filosofie") přijatelné. (23.06.2010).
Obsah:
První kniha: Nejstarší základy čínského myšlení (2. tisíciletí až 5. stol. př.n.l.)
1. Starobylá kultura za dystastií Šang a Čou
2. Konfuciova sázka na člověka
3. Mo-c' proti konfucianismu
Druhá kniha: Svobodná výměna názorů v období Válčících států (4.-3. století př.n.l.)
4. Čuang-c' naslouchá Tau
5. Řeč a logika v období Válčících států
6. Mencius, duchovní pokračovatel Konfuciův
7. Tao nekonání v Tao-te-ťingu
8. Sun-c', realistický Konfuciův pokračovatel
9. Legisté
10. Kosmologické myšlení
11. Kniha proměn
Třetí kniha: Přehodnocení tradice (3. století př.n.l. až 5. století n.l.)
12. Holistické vidění světa za vlády dynastie Chan
13. Intelektuální obrození ve 3. a 4. století
Čtvrtá kniha: Buddhistické zemětřesení (1. až 10. století n.l.)
14. Počátky buddhismu v Číně (1.-4. století)
15. Čínské myšlení na rozcestí (5.-6. století)
16. Velký rozkvět za dynastie Thang (7.-9.století)
Pátá kniha: čínské myšlení po přijetí buddhismu (10.-16. století)
17. Obroda konfucianismu v počátečním období Sung (10.-11.století)
18. Myšlení za období Severních Sungů (11.století): mezi kulturou a principem
19. Velká syntéza období Jižních Sungů (12. století)
20. Období Ming (14.-16-století): soustředění na mysl
Šestá kniha: zrod moderního myšlení (17.-20.století)
21. Kritičnost a empiričnost období Čching (17.-18.století)
22. Čínské myšlení v konfrontaci se Západem: moderní doba (konec 18.-začátek 20. století)
Jeden z mnoha zajímavých citátů: Wang Jang-ming v r. 1503:
"I kdyby někdo soustavným úsilím ve studiu (學問 功夫 xuewen gong fu) dosáhl úplného odstranění vší touhy po slávě, prospěchu a požitcích, ale zůstal by ještě vláskem přivázán k pomyšlení na život a smrt, pak by zůstalo cosi, k čemu ještě nepronikl a co nechápe." (s. 508)
Literatura:
- Bondy, Egon (1977/1992) Čínská filosofie. Praha: Vokno.
- Cheng, Anne (2003/2006) Dějiny čínského myšlení. Praha: DharmaGaia, 2006.
- Král, Oldrich (2004) Čínská filosofie: Pohled z dějin. Lásenice: Maxima.
- Matteo Ricci (1985)The True Meaning ofthe Lord of Heaven (T'ien-chu Shih-ij). Translated by Douglas Lancashire, Peter Hu Kuo-Chen. Primary Sources in English Translations 6. Chinese-English edition, edited by Edward J. Malatesta. Saint Louis: Institute of Jesuit Sources.
Žádné komentáře:
Okomentovat