Zde foto z N. P. Yangmingshan ((陽明山國家公園 yáng míngshān guójiā gōngyuán). Park je Čankajškem pojmenován po jeho oblíbeném filosofovi Wang Jang-mingovi (02.04.2012).
Na vrcholku hory "Sedmi hvězd" (七星山 Qīxīngshān)
Z těchto [dokladů] zda-li pak již můžeme usoudit na to, zda byli starodávní Číňané atheisté či nikoli? Ateistu totiž lze pojmout ve dvojím smyslu, buď [A] negativně jako toho, kdo nemá žádné poznání nejvyššího a nepřemožitelního Ducha; nebo [B] jako toho, který, třebaže má o něm matné poznání, přeci je odmítá a [tak] popírá, že je Bůh.
[A] Ateismus prvního druhu spočívá pouze v intelektu či spíše v negaci [tj. nepřítomnosti] intelektivního aktu; zda se tento případ může vyskytovat, zde neřeším; teologové obecně totiž říkají (Amic. Medin. Molin. Zumel. Granad.), že třebaže se může vyskytovat negativní neznalost Boha či spíše nezpozorování jeho existence, např. u dítěte či u lesního člověka (třebaže jen na krátký čas, takže je nenapadá žádná myšlenka ohledně Boha), nezdá se přeci, že by se takováto neznalost mohla vyskytovat u jedné celke společnosti.
[B] Ateismus druhého druhu spočívá ne pouze v intelektu, ale také v aktu vůle; protože totiž propozice „Bůh je“ není pro nás sama o sobě zřejmá, je třeba aktu vůle, aby intelekt byl vymezen k souhlasu s ní; pročež ateisté jsou zajisté positivně vinni, neboť když je napadá myšlenka na Boží existenci, nechtějí si prověřit důvody potřebné k souhlasu intelektu, aby usoudili na Boží existenci; anebo, když je prověří, nechtějí, aby jim intelekt dal svůj souhlas; anebo, jestliže je intelekt zřejmým způsobem donucen k souhlasu s těmito důvody, ve svém srdci tento [souhlasný] soud odmítají. V těchto posledních dvou případech je třeba mluvit spíše o semi-ateistech či bezbožnících než o ateistech.
