Kent Emery v Praze

Vynikající přednáška. Prof. Emery (viz 18.10.2010) díky své obrovské erudici ukázal na poměrně úzce vymezeném tématu široké a zásadní důsledky pro křesťanské pojetí filosofie. Středověký spor se týkal toho, jak je naše přirozenost narušená ve svých kongitivních schopnostech Adamovým pádem. Jak poznával Boha Adam ve stavu naturae innocentiae, jak my ve stavu naturae lapsae (v této miseria), a jak blažení poznávají Boha? Standardní pojetí (na rozdíl od radikálního novátora jako byl Sv. Tomáš) zní, že v tomto našem stavu jsou naše možnosti radikálně omezeny a nelze tedy na něj nijak zvláště spoléhat. Křesťan by se neměl nějak výrazněji pokoušet o "filosofii nezávislou na Zjevení a milosti". Sv. Bonaventura měl ve středověkém myšlení obrovský vliv, často nepovšimnutý, protože se týká rámce a rozvrhu otázek, spíše než partikulárních nauk.

Harré: The Philosophies of Science

Tento týden jsem se především pohyboval na TF JČU u přijímaček a státnic (Bc i Mgr, filosofie, humanistika). Zajímavé, obzvláště u magistrů i poučné a potěšující ... nicméně vyčerpávající a hodně rozptylování ... Abych se intelektuálně zabavil při všem tom dojíždění do Českých Budějovic, vypůjčil jsem si k přípravě na nadcházející seminář knihu Rom Harrého z r. 1972 o filosofii vědy. Přečetl jsem to jak detektivku! Krátka, jasná, hluboká a čtivá kniha, se sympatiemi k metafyzickému realismu, s mnoha konkrétními a spolehlivě vyloženými příklady z antické, středověké, novověké i současné vědy. Harré rozebírá nejen logiku (kap. 2) a epistemologii vědy (kap. 3), ale i metafyziku vědy; férově vykládá složité zápasy aristotelské tradice a korpuskularismu; ukazuje na rezidua korpuskularismu v současné vědě.

Kniha obsahuje podrobné synopse kapitol, zde uvádím pouze názvy kapitol a některých  sekcí:

1. The Philosophy of Science

• logic; epistemology; metaphysics; the relation between logic and epistemology; the relation between logic and metaphysics; the relation between epistemology and metaphysics; the world as it is and as it is perceived; thinking and experimenting; the involvement of theories in description; examination of the idea that theories are not descriptive, concept.

2. The Forms of Reasoning in Science

• examples of reasoning from the history of science (Mendel, Kepler); Mill's Canons; inductivism; objections to inductivism; Popper's doctrine of falsifiability; critique of falsificationism; positivism.

3. Scientific Knowledge

• examples of science (chemical atoms, light rays, heat, mechanical force, force, the planetary hypotheses);  complete phenomenalism (Patricius, Berkeley, Brodie, Mach, Eddington, etc.); hypotheses as fictions; scepticism about hypotheses; the examples and the philosophical theories compared; realism; realism and phenomenalism are poles in the epistemology of science.

4. Metaphysical Theories

• materials; individuals (Parmenidian, Heraclitean, Aristotelian); qualities; relation (space, time, causality); three main systems: Aristotelian, Corpuscularian, Power/Field/Plenum.

5. The Corpuscularian Inheritance

• the principle of structural explanation (microexplanation - additivity and emergence, macroexplanation); quantitative items replace qualitative; differentiation of instruments (self-measurers and non-self-measurerers); philosophical background to the corpuscularian philosophy.

6. Explanation

• analogies and models

7. Science and Society

• science in society; science as social activity

---------------------

Literatura (použitá) 

• HARRÉ, Rom. The Philosophies of Science: An Introductory Survey, Oxford: OUP 1972/1984.

Literatura (k dalšímu studiu)

• BURTT, E.A. The Metaphysical Foundations of Modern Science. 1964.
• BOSCOVICH, Ruggero A theory of natural philosophy 
• HARRÉ, Rom. The Principles of Scentific Thinking. 1970
• HARRÉ, Rom and MADDEN. Causal powers: a theory of natural necessity. 1975.
• KNIGHT, David. Atoms and Elements. London 1967.
• WALLACE, William A. The Scientific Methodology of Theodoric of Freiberg, 1959