Peru 4: symposium na jezuitské univerzitě

Jezuité slaví dvousetleté výročí obnovy svého řádu (1814) a při této příležitosti na Universidad Antonio Ruiz de Montoya uspořádali výstavu a dvoudenní symposium k tématům evangelizace, historiografie, antijezuitismu, filosofie, vzdělání a obnovy řádu. Dnešní dopolední sekce se týkaly filosofie a vzdělání:

• Claudio M. Burgaleta, SJ, PhD (Fordham): "José de Acosta, SJ: Creatividad Intelectual y Pastoral en el Perú Colonial"
• Sandro D'Onofrio (Lima) "Los entes mentales en Rubio"
• Jaime Villanueva (Lima) "La moral negociada. El probabilismo jesuita y sus prolongaciones en el autoritarismo y la trasgresión en el Perú"
• Oscar Yangali (Lima) "La unión formal negativa como término lógico en las Súmulas de José de Aguilar S.J."
• Roberto Katayama (Lima) "Los jesuitas y el imaginario de la filosofía natural en el virreinato del Perú"
• Adolfo Dominguez (Lima) "Colegios jesuitas en el Perú antes de la Expulsión de 1767"
• Milko Pretell (Lima) "Cursos filosóficos jesuitas en el Virreinato del Perú".  
• Manuel Burga (Lima a Paříž) "Lectores y lecturas: Bibliotecas jesuitas en 1767.”

Obzvláště (pro mě) zajímavé prezentace: D'Onofrio, Yangali, Pretell a Burga.

Peruánské (příp. ekuadorské a chilské) barokní knihovny stále ještě čekají na řádnou katalogizaci, k vlastní historii a interpretaci je toho samozřejmě velmi málo. Je zajímavé jak rozvinutá zde byla filosofická a teologická kultura v 16 až 18. století. Přinejmenším dva místní filosofové (ldefonso Peñafiel SJ, 1593-1657 a José de Aguilar, SJ, 1652-1708) získali celosvětový ohlas. (Na druhou stranu zde byli hojně studováni dva filosofové z Čech: Rodrigo de Arriaga, SJ a Juan Caramuel y Lobkowitz OCist).

Odpoledne jsem pokračoval v "průzkumu" peruánské před-scholastické kultury v Museo Nacional de Arqueología, Antropología e Historia del Perú.

Bibliografie:

• REDMOND, Walter (1998) La lógica en el Virreinato del Perú a través de las obras de Juan Espinoza Medrano (1688) e Isidoro de Celis (1787). Lima: Pontificia Universidad Católica del Perú.
• BALLÓN VARGAS José Carlos, ed. (2011) La complicada historia del pensamiento filósofico peruano, siglos XVII y XVIII (selección de textos, notas y estudios), tomo 1-2. Lima: Universidad Científica del Sur.

Peru 2: Lima

Dnes jsem měl na Pontificia Universidad Católica del Perú (neformální) seminář ke (svému) současnému výzkumu ve scholastice. Přišli asi čtyři studenti, což mě potěšilo vzhledem k tomu, že dnes je zde první den semestru, takže někteří další přijít nemohli. Všichni se zabývají středověkou a poststředověkou filosofii.

Dopoledne jsem se svým bývalým spolužákem z Buffala navštívil vynikající Museo Arqueológico Rafael Larco Herrera. Nachází se zde neuvěřitelná sbírka mnoha desítek tisíc nálezů z bohaté historie Perú. Lze říci, že vyspělé, městské civilizace vznikly na šesti místech planety: Mezopotámie, Egypt, Indie, Čína, střední Amerika a jižní Amerika (Perú). Z místních kultur jsou známi v obecném povědomí pouze Inkové, kteří zde vládli posledních asi 100 let do příchodu conquistadora Francisca Pizarra (1478-1541). Důležitější je ale např. kultura Močiků, kteří zde vládli asi od r. 100 do r. 800 a řada dalších kultur ze severního a jižního pobřeží Perú. Tzv. zlatý poklad Inků, který je občas vystaven v různých částěch světa (asi před deseti lety jsem ho viděl v Saarlandu) je tedy incký jen z malé části. Další kultury byly z hor a samozřejmě i z pralesa (ty ovšem nerozvinuly žádnou civilizaci). Archeologům (Rafael Larco Hoyle) se podařilo identifikovat desítky kultur. Vyspělost některých z nich je srovnatelná s vyspělostí Egypta či Mezopotámie, třebaže zde nebylo vynalezeno písma, takže o jejich myšlenkovém světě se dozvídáme pouze z motivů na keramice a kameni.

Porto Alegre: kolokvium ke středověké filosofii

Po dlouhých peripetiích na letišti v Londýně (let posunut o 24 hodin vinou vytékajícího paliva z letadla) jsem se konečně dostal do Brazílie, opět na kolokvium ke středověké filosofii, organizovaný opět v Porto Alegre (srv. 15.09.2010). Hlavním tématem kolokvia je "pochybnost a jistota: epistemologie a etika". Dnešní dopolední program jsem nestihl, dorazil jsem krátce po obědě, odpolední program byl tento:

• 2:00pm: Stephen Michael Metzger (Notre Dame, USA) “Willfully Deceived: Gerard of Abbeville on the Knowledge of Falsehoods”
• 2:30m: Roberto Hofmeister Pich (Porto Alegre, Brazil) “Diego de Avendaño on Probabilism and Moral Knowledge”
• 4:00pm: Francisco O’Reilly (Uruguay) “Incertidumbre moral y consciência. Bartolomé de Medina como fuente del probabilismo”
• 4:30pm: Paula Oliveira (Porto, Portugal) “Os limites do conhecimento racional no debate sobre a imortalidade da alma em dois comentários do séc. XVI ao De anima de Aristóteles (cód. 2399, BGUC, Coimbra 1559; cód. BNP 2518, Coimbra, 1590).”

Poslední příspěvky sice byly ve španělštině a portugalštině, nicméně diskuse naštěstí alespoň zčásti i v angličtině.

Toto kolokvium je jakýsi "nácvik" velkého, již 14. kongresu SIEPM (Société Internationale pour l'Étude de la Philosophie Médiévale), který zde bude 7. až 12. července 2017, s tématem "Homo, Natura, Mundus: The Human Beings and their Relationships".

Franklin: An Aristotelian Realist Philosophy of Mathematics (2014)

Autsralský filosof a matematik James Franklin, který již navštívil vícekrát ČR (27.01.2014), publikoval před pár měsíci knihu hájící aristotelské pojetí matematiky, podle něhož

"matematika je věda o reálném světě, stejně tak jako biologie či sociologie. Zatímco biologie studuje živé bytosti a sociologie studuje lidské sociální vztahy, matematika studuje kvantitativní a strukturální či figurální aspekty věcí" (s. 1). 

Aristotelské (realistické) pojetí matematiky, které se vyhýbá jak Skyle nominalismus (matematika jako manipulace se symboly), tak Charibdě platonismu (mysteriózní svět odloučených entit), je samozřejmě mnohem komplikovanější (kniha má patnáct, místy trochu technických  kapitol). Zde je nicméně v angličtině krátký a skvěle napsaný článek shrnující podstatu knihy a ukazující i na řadu zásadních důsledků realistického pojetí matematiky - od etiky po umělou inteligenci. (Do jaké míry se jedná o historicky věrnou interpretaci Aristotelova pojetí se v knize neřeší, jedná se o systematicky koncipovanou knihu, k historickému pojetí srv. např. článek  nášeho milého kritika Phil Corcuma "Aristotle on Mathematical Truth" BJHF (2012)

Aktualizace 1.9.2014: Popularizující recenze (v angličtině) zde.

NDPR recenze "Neo-Aristotelian Perspectives in Metaphysics"

Prestižní onlinový Notre Dame Philosophy Review, který odebírá více než šest tisíc filosofů po celém světě, zveřejnil před několika hodinami recenzi knihy Neo-Aristotelian Perspectives in Metaphysics (Routledge 2014). Na rozdíl od naší minulé knihy Metaphysics: Aristotelian, Scholastic, Analytic (Ontos 2012; srv. 20.12.2012), kterou Tim Pawl recenzoval spíše příznivě, se autor současné recenze (Phil Corcum) k celkové koncepci této knihy a k některým jejím jednotlivým příspěvkům vyjadřuje spíše nepříznivě. Z reklamních důvodů ale začněmě nejdříve něčím pozitivním:

"Themes in contemporary metaphysics that bear similarity to the interests, commitments, positions and general approaches found in Aristotle and the scholastic tradition are of current interest, and this volume is a welcome addition to such recent work"

Autor recenze, mladý kanadský odborník na Aristotela, nám vytýká především dvojí: Za prvé, že řada našich příspěvků se neopírá o historicky věrnou exegezi Aristotela. K tomu je třeba říci, že v úvodu výslovně píšeme, že nám nejde o historičnost, ale o současné debaty a současné autory, kterým není cizí nálepka "neoaristotelismus". Autor dále uvádí řadu velmi zajímavých ukázek, kde historicky věrná exegeze Aristotela může přispět k současným debatám (konkrétně na to poukazuje u příspěvků Gracii, Vallicelly, Lowa, Oderberga, Gormana, Franklina a Craiga). To uznáváme a jsme za tyto ukázky vděčni, nicméně znovu: naším cílem nebylo uspořádat knihu o Aristotelovi.
     Za druhé nám autor vytýká, že jsme uspořádali příspěvky podle Suárezových Metafyzických disputací:

"I'm not confident that this organization is entirely successful at presenting systematically a unified philosophical tradition -- or even whether such systematicity is especially desirable." 

Naše uspořádání samozřejmě nemělo ambice ani obhájit ani prezentovat "systematicky sjednocenou filosofickou tradici" (toto opět výslovně píšeme v úvodu). Šlo nám o skromný poukaz na to, že určitá systematičnost a jednota je možná a žádoucí, má-li být (neoaristotelská) metafyzika vědou, podobně jako je vědou fyzika, psychologie či sociologie. Suárezovy Metafyzické disputace jsou prvním a víceméně posledním úspěšným pokusem o souhrnnou a podrobnou presentaci určité tradiční Aristotelsko-scholastické metafyzické vize (v jejímž centru stojí jsoucno, jeho vlastnosti, příčiny a dělení) a bylo proto užitečné použít toto dílo jako základní mapu pro další zkoumání této vize.

Celkově vzato nás tedy s Lukášem Corcumův příspěvek spíše zklamal a máme za to, že se trochu míjí s podstatou našeho projektu; nicméně je třeba říci, že vlastní zájem o neo-Aristotelismus, o to, co je a co má být, nás těší. Vzhledem tomu, že hlavním účelem naší knihy bylo debatu o neoaristotelismus vyvolat a rozdmýchat, Corcumova recenze ukazuje na to, že kniha plní svůj účel.

----------
Literatura (v češtině)   

• NOVÁK, Lukáš (2009) „Sofiina volba pokantovské filosofie aneb chvála nástroje“
  In Návrat metafyziky? Diskuse o metafyzice ve filosofii 20. a 21. století, ed. M. Šimsa, P. Sousedík, M. Nitsche et al, 287–310. Praha: Filosofia.
• NOVOTNÝ, Daniel D. (2011) „Metafyzika mezi Aristotelem a Analytikou: Zpráva s otazníkem“ Aithér (Praha) 3, no. 5: 303–329.
• NOVOTNÝ, Daniel D. (2014) „Co je aristotelská metafyzika? K Tahkově knize Contemporary Aristotelian Metaphysics“ Filosofický časopis 62, no. 2: 265–275.

----------
Aktualizace (10-08-2014): Z reakcí autorů na Corcumovu recenzi:

• "Definitely the wrong person to review the book, but not a disaster."
• "No need to worry, unfairness is cronic in philosophy! And as we all know, it is almost as good to be infamous than famous in philosophy. ...  Hahaha!"
• "That's poor for a reviewer to say "I would have written a book about something else."  He seems more interested in what Aristotle said that what's true. But it's good to have such a substantial review."

Další reakce:

• "the same person found fault with my interpretation of Aristotle’s logic. My compliments to the editors and the authors!" JC