Andělé v Teologické sumě ST I.54-58

ST 54: O poznání andělů
Myšlení andělů není jejich substancí. Bytí a síla a činnost se od jejich substance odlišuje, nemají činný a trpný rozum, mají pouze intelektové poznání (nikoli smyslové).

ST 55: O prostředcích andělského poznání
Andělé poznávají (alespoň některé věci) nikoli (přímo) prostřednictvím své substance, ale podobně jako lidé prostřednictvím intencionálních obrazů (species). Tyto obrazy ovšem nepřijímají z poznaných věcí, ale jsou s nimi sourodé. Andělé poznávají vše (tj. i jednotlivé) prostřednictvím menšího počtu dokonalejších, obecnějších intencionálních obrazů (asi podobně jako jedna fyzikální teorie všeho by zahrnula současnou teorii relativity a kvantovou teorii).

„Čím bude tedy anděl vyšší, tím bude moci chápat vše inteligibilní prostřednictvím menšího počtu intencionálních obrazů. A proto musí být jeho formy obecnější a tak se vztahovat k více věcem. A k tomu je možné uvést příklad vzatý od lidí. Někteří lidé jsou schopni pochopit inteligibilní pravdu pouze tehdy, když se vyloží podrobně na jednotlivých příkladech. Je to způsobeno slabostí jejich intelektu. Ti, kdo mají intelekt silnější, mohou z mála pochopit mnohé.“

ST 56: O andělském poznání věcí nemateriálních
Sami sebe poznávají andělé prostřednictvím své substance, nikoli prostřednictvím přidaného intencionálního obrazu; jiné anděly poznávají díky tomu, že "každému duchovnímu tvoru byly Slovem Božím vtištěny všechny podoby všech věcí, tělesných i duchovních". Přirozeně poznávají andělé Boha sice lépe než my lidé, protože jeho podobu přijímají přímo od něho, ne z něčeho jiného, tak jako my, ovšem podobně s námi i oni vidí Boha "pouze v zrcadle" (nikoli jeho esenci):

"A ohledně poznání Boha: Andělé nějaké poznání Boha ve svých silách mít mohou. K objasnění této věci je třeba si uvědomit, že něco je poznáváno trojím způsobem. Za prvé je poznáváno přítomností své esence v poznávajícím, což je případ světla viděného v oku. A v tomto smyslu bylo řečeno, že anděl poznává sám sebe. Za druhé je poznáváno díky přítomnosti své podoby v poznávací potenci, např. když je kámen viděn okem na základě podobnosti přítomné v oku. Za třetí je poznáváno tak, že podoba poznávané věci není přijímána poznávajícím subjektem přímo z poznávané věci, ale z věci jiné, ve které se ukazuje, např. když vidíme člověka v zrcadle. Prvnímu poznání se podobá poznání božské, kterým je Bůh viděn skrze svou esenci. Takové poznání nemůže mít v silách své přirozenosti žádný tvor, jak bylo řečeno výše. Třetímu poznání je podobné poznání, kterým Boha poznáváme na cestě pozemského života my lidé díky jeho podobnosti, kterou nacházíme ve tvorech, v souladu se slovy Řím 1, 20: „Neviditelné věci Boží nahlížíme skrze přemýšlení o věcech stvořených.“ Proto také říkáme, že Boha vidíme v zrcadle. Poznání, kterým anděl svými přirozenými silami poznává Boha, je však mezi těmito dvěma. Podobá se poznání, kterým vidíme věc prostřednictvím intencionálního obrazu přijatého z této věci. Protože je obraz Boží vtištěn v samotné přirozenosti anděla skrze jeho esenci, poznává anděl Boha, nakolik je podobou Boží. Nevidí však samotnou esenci Boží, protože žádná stvořená podoba není schopna božskou esenci představit. Proto má toto poznání blíže poznání „jako v zrcadle“. I sama andělská přirozenost je totiž jakýmsi zrcadlem představujícím božskou podobu. (vlastní důraz)

ST 57: O andělském poznání věcí materiálních
Přirozenosti materiálních věcí poznávají andělé prostřednictví intencionálních obrazů, daných od Boha a to včetně jednotlivin. Budoucí věci poznávají nakolik jsou již nyní obsaženy ve své příčině a nikoli (tak jako Bůh) v jejich vlastním bytí. Myšlenky skryté v srdci mohou poznávat jen nakolik se již nepřímo projevují ve svých účincích.

ST 58: O způsobu poznání andělů
Andělé neustále nazírají Boha, v němž spočívá jejich blaženost, ovšem na jiné věci někdy myslí, jindy nikoli. Jedním pojmem mohou myslet na více věcí zároveň. Nemyslí ovšem v postupných krocích, ani prostřednictvím soudů (skládání a rozkládání). Nepravda může být v intelektu anděla pouze akcidentálně.