Zdálo by se, že teorie andělů, ve smyslu teorie týkající se čistě duchovních bytostí, do filosofie nepatří. Běžné středověké argumenty o jejich existenci totiž vychází ze zastaralých kosmologických představ (např. andělů jako hybatelů nebeských sfér). A jestliže andelé neexistují, proč bychom o nich měli rozvíjet filosofické teorie? Tuto tezi hájí v kontextu Tomášových argumentů např. Bernardo Carlos Bazán (2010). Proti této tezi stojí stanovisko např. Tobiase Hoffmana (2012): bez ohledu na to, zda je jejich existence dokázána či nikoli, je užitečné se jimi zabývat. Z historicko-filosofického hlediska totiž andělé představují přinejmenším cosi jako "teoretické" či "ideální" entity, obdobné např. "hmotnému bodu" v dnešní fyzice. Andělé středověkým myslitelům umožňovali - tj. i nám umožňují - zkoumat v mezní situaci témata jako stvoření, akt-potence kompozice, možnosti komunikace bez materiálních znamení, možnosti vůle a intelektu bez materiálních omezení, vztahy immateriálna k čas, místu, změně, pobybu atd. Úvahy o andělech tedy vrhají zásadní světlo na všechna tato témata.
Literatura:
- BAZÁN, Bernardo Carlos. "On angels and human beings: Did Thomas Aquinas succeed in demonstrating the existence of angels?" Archives d'histoire doctrinale et littéraire du Moyen Âge 77 (2010): 47-85.
- HOFFMAN, Tobias, ed. A Companion to Angels in Medieval Philosophy. Leiden/Boston: Brill 2012.
- PERLER, Dominik. "Thought Experiments: The Methodological Function of Angels in Late Medieval Epistemology," in Angels in Medieval Philosophical Inquiry: Their Function and Significance, ed. Isabel IRRIBAREN and Martin LENZ (Aldershot and Burlington, VT: Ashgate, 2008), 143-153.
- SVOBODA, David O separovaných substancích.
- SUAREZ-NANI, Tiziana. Les anges et la philosophie: subjectivité et fonction cosmologique des substance séparés à la fin du XIIIe siècle (Paris: J. Vrin 2002)
- SUAREZ-NANI, Tiziana. Connaissance et lange des anges selon Thomas d'Aquin et Gilles de Rome (Paris: J. Vrin 2002)
(Srv. též
02.06.2014)
V téhle problematice mi přijde zajímavý a plodný právě Perlerův přístup: diskuse o andělech má ve scholastické filosofii podobnou roli, jakou mají v současné filosofii myšlenkové experimenty.
OdpovědětVymazatAno, máte pravdu, měl jsem v příspěvku zmínit Perlerův článek s jeho aplikací pojmu myšlenkového experimentu na Scotovu a Ockhamovu diskusi o poznání andělů, který patrně inspiroval Hoffmana. Myšlenkové experimenty spočívají právě v pojmovém studiu nějaké fiktivní či reálné entity za idealizovaných podmínek, jako např. v úvodních částech mechaniky se studuje hmotný bod. Filosofové pak studují různé "mozky ve zkumavce", "zombie", "Dvojčata Země", apod.
VymazatPříspěvek jsem měl kompletně napsaný v archívu, ale nepublikovaný, publikoval jsem ho zpětně - dělám to kvůli návaznosti - možná jsem měl kdysi v plánu doplnit diskusi Perlerova článku, na což jsem samozřejme již zapomněl :-).