Mateo Ricci (23.06.2010) při své misionářské práci v Číně zastával tolerantní stanovisko vůči řadě místních zvyklostí. Čínští křesťané se v jeho společenství, například, i nadále směli účastnit různých rituálů uctívajících zemřelé. Tyto rituály hrály a stále ještě hrají v čínském životě důležitou roli. Ricciho inkulturizační přístup si osvojila většina jesuitů, na rozdíl od jiných katolickým misinářů v Číně. Předmětem sporu byla otázka, zda jsou tyto rituály sami sebou, per se, modloslužebné, či nikoli. Naneštěstí se po delších věcných i méně věcných sporech papež Klement XI (1649–1721) rozhodl účast na těchto rituálech čínským křesťanům zakázat. Stalo se tak v papežské bule Ex illa die v r. 1715; zároveň s tímto zákazem byl vydán i zákaz užívání tian 天 a shandi 上帝 pro Boha.
Kolmaš k tomuto zákazu píše:
"Tímto způsobem tedy papež rozhodl záležitost, která byla po výtce záležitostí Číňanů samotných. Vždyť se přece jednalo o jejich Konfucia, o uctívání jejich předků!" (Fragm. Ioannea Collecta 8, 2008).
To je naivní důvod - papež zde nemluvil do nějakých národních zvyklostí či politické samosprávy, ale vyjadřoval se k otázce slučitelnosti některých praktik s křesťanskou vírou. Papežské stanovisko nebylo zcela nepodložené (obřady často jsou pověrčivé a termíny 天 a 上帝 často vyjadřují něco jiného než Boha), nicméně vposledku se příliš přísné papežské stanovisko ukázalo jako nemoudré. Papežský zákaz poškodil slibně se rozvíjející misionářkou činnost v Číně. V r. 1939 byl tento zákaz odvolán v převratném dekretu Pia XII Plane Compertum.
Zpět ke knize Philosophia Sinica. Noel se v druhém traktátu své knihy podrobně zabývá tím, zda jsou dřevěné tabulky se jménem zemřelého nějak pověrčivé, zda je pověrčivý "domeček pro předky" a úcta ke Konfuciovi, nakonec rozebírá jednotlivé části obřadu "cy" a různá hlediska (vlastní ritus, okolnost, objekt) v němž by mohl být pověrčivý. V appendixu hájí Noel stanovisko, že mezi obřadnou úctou vůči živým a vůči mrtvým není podstatný rozdíl a tudíž, že se nejedná o pověrčivý spiritismus.
Z druhého traktátu uvádím pouze názvy kapitol a otázek, nikoli jednotlivé paragrafy (příp. body v kapitole tři).
Caput 1. De lignea Tabella, quam Sinae Defunctis erigunt
Questio 1. An lignea Tabella, quam Sinae Defunctis erigunt, sit superstitiosa ex fine suo intrinseco aut extrinseco, seu ex fine operationis aut operantis?
Questio 2. An lignea Defunctorum Tabella sit superstitiosa ex fine cui?
Caput 2. De Parentali aedificio, quod Sinae Defunctis exstruunt.
Questio 1. An Parentalis Domus, quam suis Parentibus Defunctis exstruunt Sinae, sit superstitiosa?
Questio 2. An Parentalis Palaestra, quam antiquo suo Magistro Confucio Sinae exstruunt, sit superstitiosa?
Caput 3. De Parentali Ceremonia cy, quam Sinae Defunctis faciunt
Questio 1. Quis sensus vocis Sinicae cy, qua saepe utuntur Sinae ad significandam Parentalem Ceremoniam?
Questio 2. An Parentalis Ceremonia cy, quam Sinae Defunctis faciunt, sit superstitiosa ex motivo ipsius cultus exhibiti?
Questio 3. An Parentalis Ceremonia cy, quam Sinae Defunctis faciunt, sit superstitiosa ex motivo alicuius circumstantiae?
Questio 4. An Parentalis Ceremonia cy, quam Sinae Defunctis faciunt, sit superstitiosa ex motivo ipsius objecti culti?
Appendix: De scopo Rituum Sinensium controversorum, seu brevis analogia Rituum Sinensium erga mortuos cum Ritibus Sinensibus erga vivos usitatis.
Naneštěstí Noelova obhajoba již nedokázala zahnat černé mraky stahující se na více než 220 let nad Ricciho tradicí sinizovaného křesťanství.
Žádné komentáře:
Okomentovat