Modální ontologický argument pro Boží existenci
1. G → □G [první premisa: Jestliže Bůh existuje, pak existuje nutně.]
2. ◊G → ◊□G [z 1; log. pravidlo: Jestliže je možné, že Bůh existuje, pak je možné, že existuje nutně]
3. ◊□G → G [druhá premisa; Browerův axiom: Jestliže je možné, že Bůh existuje nutně, pak existuje.]
4. ◊G → G [2, 3, hyp. syl.: Jestliže je možné, že Bůh existuje, pak existuje]
5. ◊G [třetí premisa: Je možné, že Bůh existuje]
6. G [4, 5, závěr: Bůh existuje]
→ znamená striktní implikaci, tj. 'G → □G' znamená '□ (G ⇒ □G)'.
Tento modální ontologický argument je platný. Má tři premisy. První je definicí, která by nám neměla vadit (netvrdíme nic o boží existenci, jen si Boha definujeme jako nutné jsoucno). Druhá je logickým principem, který, zdá se, nebyl zatím žádným logikem zpochybněn (jakkoli se to zdá neuvěřitelné). Pouze třetí premisa je kontroverzní: je opravdu možné, že Bůh existuje? Neobsahuje pojem Boha skrytý spor? Řada ateistických filosofů se domnívá, že ano. (A pokud si myslí, že Bůh neexistuje jen kontingentně, pak mají malér). Jejich argumenty se ovšem týkají nikoli Boha jako (čistě vzato) nutného jsoucna, ale Boha jako nutného jsoucna spolu s řadou tradičních teistických atributů jako je všemohoucnost, svoboda, vševědoucnost, dobrota, nekonečnost, atd. Mackie např. shledává spor mezi boží dobrotou a všemohocností. Teisté ovšem mají vždy možnost "pohrát" si s definicemi atributů tak, aby se spornému pojmu Boha vyhnuli. Ukázat spornost všech možných kombinací a definic tradičních božích atributů by bylo nesmírně obtížné. Ateisté mají tedy v tomto případě na sobě obtížné důkazové břímě.
Předpokládejme tedy, že není v naší diskusní situaci zatím jasné, zda je Bůh možný či nikoli. Ateisté mohou říci: OK, zatím se nám nepodařilo ukázat nemožnost Boha, ale pracujeme na tom, třeba se nám to podaří. V této situaci se mohou teisté pokusit proaktivně dokázat možnost Boha. To není tak snadné. Leftow se o to pokusil originálním způsobem z náboženské zkušenosti.
Argument pro možnost Boha z náboženské zkušenosti (viz výše, třetí premisa, č. 5)
7. Někteří lidé měli za to, že se jim Bůh zjevil.
8. Některým lidem se vjemově (percepčně, tj. nikoli intelektuálně) zdál Bůh jako existující.
9. Žádná nemožnost se nemůže nikomu vjemově zdát jako existující.
10. Bůh není nemožnost, tj. je možné, že Bůh existuje.
Premisa 7 kontroverzní není, premisa 8 je bohatě doložena z popisů náboženské zkušenosti (a nyní není důležité, zda se jedná o halucinace či jiné defektní formy vnímání). Kontroverzní je zde především premisa 9.
Většinu času své přednášky strávil Leftow detailní obhajobou premisy 9. Kromě dalšího argumentu na podporu této premisy se Leftow věnoval detailnímu vyvracení námitek - např. z fenoménu zla, z vnímání nepřítomnosti Boha, z fenoménu matematických chyb, z vjemových iluzí (jako např. Escherovo umění nemožností, Penrosův trojúhelník, atd.), atd. K řadě dalších námitek se ovšem nakonec nedostal (např. k analýze monistických zkušenosti, apod.)
Leftow zmiňoval fakt, že 3 (verze Browerova axiomu) je kupodivu v literatuře nekontrovezní. Nicméně James Garson na SEP říká:
OdpovědětVymazat"However, ◊□A→A says that if A is possibly necessary, then A is the case, and this is far from obvious."
http://plato.stanford.edu/entries/logic-modal/
Podle mě se tam kombinuje sporně možnost ontologická a epistemická. U ontologické by to platilo ve smyslu: Jestliže je možné, že Bůh existuje, pak existuje nutně a tedy existuje. Ale to lze podle mně s apriorní pravděpodobností dokázat pro každé ontologicky možné jsoucno, tj. tady je to jen "o kousek" víc. A nepíše se to jeho jméno Brouwer? V té pětce by museli teisté ukázat, že pro možnost Boha existují důvody ji zastávat, tj. ta proaktivita je (podle mě) podstatná i pro to tvrzení ontologické možnosti, nejen "čistit terén" od sporů. Podle mě je důkazní břemeno na teistech, vzhledem k Occamově břitvě.
OdpovědětVymazatTa premisa 9 je podle mě nesprávná: jako možné se nám zdá spousta věcí, které se pak při bližším pohledu ukážou jako nemožné. (A je tam taky odlišnost mezi existencí nějaké věci jen v představě a ve skutečnosti - dal si Leftow někdy LSD :-)?
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatVzpomněl jsem si na argument, který Jim Holt uvádí ve své knize bez zdroje jako "běžně užívaný" a který mě napadl už dlouho předtím. Pokud totiž je pravda (což asi je), že z Boží možnosti plyne Boží nutnost, pak ale je potřeba říci, jaké jsou požadavky na takovou možnost - a ty jsou dost přísné. Pokud by například existoval možný svět (myslím silně, tj. ontologicky možný, bez ohledu na to, zda půjde o skutečně existující vesmír nebo neuskutečněnou ontologickou možnost), v němž Bůh nemusí existovat, tj. svět, který si existenčně "stačí", tak to znamená, že Bůh není možný, protože aby byl možný, musel by být ve všech světech nutný - tvrzení jeho možnosti odpovídá tvrzení jeho nutnosti ve všech světech. (Mám dokonce dojem, že nějak takto o tom kdysi psal i Petr Dvořák.) Tj. ateisté ani nemusí hledat spornost pojmu Boha přímo v jeho pojmu, stačí, když popíšou nějaký svět, který se bez Boha obejde. A klidně takto mohou zkusit popisovat ten náš svět (protože o něm s jistotou víme, že existuje, tj. s jistotou víme, že je ontologicky možný - o jiných možných světech to víme jen "hrubě" epistemicky, z více či méně dokonalých analogií s naším světem). Tedy vlastně Occamovka, ale v ontologické verzi.
OdpovědětVymazatJo, jinak mě ještě napadlo, že kdyby Leftow tu svou tezi o nemožnosti vjemového zdání nemožností jako existujících vyslovil v nějakém blázinci, tak si ho tam asi nechají :-).
"kdyby Leftow tu svou tezi o nemožnosti vjemového zdání nemožností jako existujících vyslovil v nějakém blázinci, tak si ho tam asi nechají :-)."
OdpovědětVymazat:-DDDD
Jinak, Leftow působil velmi mile a pokorně, líbilo se mi, jak naslouchal oponentuře (nyní narážím na seminář o pokušeních Krista)