středa 13. června 2012

Thomas V. Morris: Sedm podmínek úspěchu (Aristotelés v běžném životě)


Zde je další Morrisova přednáška, tentokrát o sedmi podmínkách úspěchu:


Morris používá řadu vtipných příkladů ze života - ti, kteří rádi poslouchají angličtinu se jistě pobaví - co se týče vlastního věcného jádra Morrisovy teorie úspěšnosti, lze ji shrnout do následujících "Sedmi cé":

1. Cíl ("A clear conception of what we want, a vivid vision, a goal clearly imagined")
  • Jak ale nalézt správný cíl? (Seneca: "pro loď bez přístavu není žádný vítr dobrý")
  • Rada 1: "Poznej sám sebe" (východisko)
  • Rada 2: "Nenech to, co je dobré, aby tě odvedlo od toho, co je nejlepší." (Neboj se sejít z vrcholu dolů, abys dosáhl ještě vyššího vrcholu. Život jako série dobrodružství.)
2. Důvěra ("A strong confidence that we can attain that goal")
  • předběžná (sebe-)důvěra - William James ji nazývá "pre-cursive self-confidence"
  • trvající (sebe-)důvěra - "resilient self-confidence")
3. Soustředěnost ("A focused concentration on what it takes to reach that goal")
  • Zeno: "Divide ... then Conquer"
4. Konsistence ("A stubborn consistency [="stand-togetherness"] in pursuing our vision, a determined persistency")
  • Konsistence znamená co do etymology "dohromady-stání", překládá se např. jako důslednost.
  • Opakem konsistence je roz-cházení, či dramatičtěji: rozpad.
  • Proč je vlastně v našem životě, v životě našich blízkých, životě našich rodin, podniků, atd. tolik vytrvalé nekonsistence ("persistent inconsistency"? (Otázka, kterou si také často kladu)
  • Morris identifikoval tři důvody: (a) neznalost či nevědomost (ignorance) - nevidíme důsledky svých činů; (b) lhostejnost (indifference); (c) netečnost (inertia) - špatné habity. Co s tím? Představivost (imagination) - síla příběhů.
5. Závazek ("An emotional commitment to the importance of what we are doing")
  •  "People care for those who care for them."
  • The Dual Significance Principle: "Every job productive of any good can be given either (a) a trivial description, or (b) a noble description. Ultimate motivation requires that we have, in our own minds, a noble description of what we do."
  • "Never forget the big picture."
6. Charakter ("A good character to guide us and keep us on a proper course".)
  • Neetický úspěch je vždy y dlouhodobého hlediska sebe-zničující. 
  • "If you don't get it the right way, it won't have the right impact. Only the right success is sustainable."
  • "Aristotle on Masterfull Persuasion and Salesmanship: Logos (informace) - Pathos (nadšení) - Ethos (charakter)".
7. Potěšení z postupu (A capacity to enjoy the process along the way".)
  • Na světě jsou dvě kategorie činností: (1) které nás těší, (2) které jsou obtížné. Co s těmi obížnými? Ty se můžeme naučit - a začnou nás těšit. 
  • "Enjoy thyself - everything becomes much easier"
Doporučuji story na závěr - jak projít frontou tisíce lidí! 
Morris je vskutku strhující řečník a vynikající "filosofický kouč".

Literatura:

2 komentáře:

  1. Zarazil jsem se u bodu 4: jednak nevím, jak rozlišit lhostejnost a netečnost, jednak mi u ignorance naskakuje spíš význam, v jakém to slovo obvykle používáme, tedy jako "nebrání zřetel na... (něco, co registruji, o čem vím)", takže bych naopak ignoranci rozdělil na dva významy.
    Pak jsem se ještě zarazil u bodu 7: myslí se tím, že obtížné činnosti nás (přirozeně) netěší? Nebo že jsou jen tyto dvě kategorie činností? To asi ne - je určitě dost těžké umět stáhnout člověka zaživa tak, aby přitom nezemřel (na což měli specialisty třeba mongolští chánové), ale pochybuji, že když k té činnosti nemám vztah, tak jej získám učením.

    OdpovědětVymazat
  2. Ad 4: z přednášky není rozdíl mezi "indifference" a "inertia" zřejmý; viděl bych zde spíš rozdíl v intenzitě - možná o tom má Morris více ve své knize.

    Ad 7: "obtížné" znamená v tomto kontextu něco jako "nepříjemné" či spíše "neoblíbené".

    Tvůj příklad s mongolským mučením poukazuje na problematiku činností, ke kterým by prostě nebylo možné (pro některé osoby) získat pozitivní vztah. Jsem v tomto ohledu optimista: domnívám se, že každou činnost si lze alespoň "zčásti" oblíbit, pokud pro ni mám dostatečně hlubokou motivaci.

    Jednoduchý příklad s pozitivní činností: každý den si dávám ráno studenou sprchu, protože to prospívá mé imunitě a psychice; není to pro mě ani po dvou letech nějak zvláště příjemná aktivita, přesto je pro mě v nějakém smyslu slova "oblíbená".

    Co se týče negativních činností jako mučení: pro některé osoby se (naneštěstí) tato činnost může stát oblíbená a příjemná (utrpení druhých jim nevadí); pro jiné se nikdy oblíbená stát nemůže, ovšem myslím si, že zásadně je to nemožné jen pro ty, pro které týrat druhé je v konfliktu s jejich nejvnitřnějším přesvědčení.

    K tomu, jak se mění naše "instinkty" ohledně oblíbených-příjemných atd. činností jsou fascinující výzkumy např. Philipa Zimbarda - kdysi jsem tuším dával blog nějaké odkazy.

    OdpovědětVymazat

Licence Creative Commons
Poznámky pod čarou, jejímž autorem je Daniel D. Novotný, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: poznamkypodcarou2012.blogspot.com