pondělí 18. února 2013

Aristotelés (literatura)

Tento týden začíná na TF JČU semestr. K mé radosti budu vyučovat dva semináře, Aristotelský filosofický systém (magistři) a Aristotelés (bakaláři). Celý minulý týden a celý tento týden věnuji procházení relevantní literatury k Aristotelovi a dolaďování architektury kurzu.
     Kromě řady článků na SEP (s úvodním od Shieldse) jsem alespoň zběžně prošel i novější anglicky psanou sekundární literaturu obecnějšího zaměření:
  • ACKRILL, J. L. Aristotle the Philosopher. Oxford: Oxford University Press 1981.
  • BARNES, Jonathan. Aristotle. Oxford, 1982
  • IRWIN, Terence, First Principles. Oxford, 1990.
  • JAEGER, Werner. Aristotle: Fundamentals of the History of his Development. Oxford, 1934.
  • LEAR, Jonathan. Aristotle: the Desire to Understand. Cambridge: Cambridge University Press, 1988.
  • ROSS, David, Aristotle, 1923 GOOGLE
  • SHIELDS, Christopher. Aristotle, London: Routledge, 2007. NDPR (Barbara Sattler) 
Jedná se o vynikající knihy. Jaegerova i Rossova kniha je ovšem pro mé studenty dost náročná, Irwinova patrně také. Ackrillovu knihu nemám v tištěné podobě. Nakonec jsem se rozhodl pro to, že bakalářský výklad založím na Learově knize a magisterským studentům zkusím předepsat Shieldse.
     V češtině je naneštěstí, pokud vím, k dispozici jen překlad Barnese, dále úvodní Berkova kniha, kterou jsem četl někdy na začátku svého studia v polovině devadesátých let na FF UK. Ta bude patrně mít již jen historickou hodnotu. Patočkova kniha je dost rudimentální a svérázná, četl jsem ji taktéž kdysi dávno, jako úvod je, myslím, nevhodná.
  • Hare R. M.; BARNES, J.; Chadwick, H.. Zakladatelé myšlení: Platón, Aristotelés, Augustin Praha: Svoboda, 1994. ISBN 80-205-0363-3.
  • BERKA, Karel. Aristotelés, Praha: Orbis,1966.
  • PATOČKA, Jan. Aristotelés. Praha: Vyšehrad, 1994. 
Kromě autorských monografií jsou v současnosti k dispozici i tři vynikající kolektivní průvodci:
  • ANAGNOSTOPOULOS, Georgios, ed. The Blackwell Guide to Aristotle. Blackwell, 2007.
  • BARNES, Jonathan, ed. The Cambridge Companion to Aristotle. Cambridge: Cambridge University Press, 1995.
  • SHIELDS, Christopher, ed. The Oxford Handbook of Aristotle. Oxford University Press, 2012. NDPR (Lloyd P. Gerson)

pátek 8. února 2013

BFO - zdroje a literatura

K Basic Formal Ontology, existuje kromě různých onlinových zrojů (např. zde a zde) i pár pěkných článků (všechny lze nalést na stránkách Barryho Smithe):

  • GRENON, Pierre – SMITH, Barry. SNAP and SPAN: Towards Dynamic Spatial Ontology. Spatial Cognition and Computation, 2004, vol. 4, no. 1, p. 69–103. ISSN 1387-5868;;
  • GRENON, Pierre – SMITH, Barry. Persistence and Ontological Pluralism. In Persistence. Ed. C. Kanzian, Frankfurt: Ontos, 2008, p. 33–48. ISBN 978-3-938793-74-9. [NDPR recenze]
  • SMITH, Barry – CEUSTERS, Werner. Ontological Realism as a Methodology for Coordinated Evolution of Scientific Ontologies. Applied Ontology, 2010, vol. 5, p. 139–188. ISSN 1570-5838.
  • SMITH, Barry – GRENON, Pierre. The Cornucopia of Formal-Ontological Relations. Dialectica, 2004, vol. 58, no. 3, p. 279–296. ISSN 0012-2017.

Obecnější úvod do informační vědy ve spojení s ontologií/metafyzikou je zde:

pondělí 4. února 2013

Článek k BFO v časopise ProInflow

Tento pracovní týden věnuji dolaďování článku "SNAP/SPAN in Basic Formal Ontology: An Aristotelian Suggestion", který byl přijat v českém časopise informační vědy ProInflow (Jedná se o odborný časopis s otevřeným recenzním řízením). Jedním z recenzentů mého článku je PhDr. Jiří Stodola (Středisko Teiresiás, MU). Vzhledem k tomu, že recenzent pěkně shrnul hlavní ideje článku, dovoluji si toto shrnutí zčásti ocitovat.  

Předmět článku: 

"Článek spadá do kategorie filosofie informace, která se zabývá na jedné straně filosofickou reflexí otázek spojených s informační vědou na druhé straně využíváním informačně vědní metodologie pro řešení filosofických problémů. V článku jsou představeny informačně vědní ontologické modely vysoké míry abstrakce – modely tzv. základní formální ontologie (BFO) – SNAP a SPAN jako modely založené na řešení otázek spojených s metafyzickým problémem diachronní identity materiálních věcí.

Formálně ontologický model SNAP odpovídá pojetí známému v analytické metafyzice jako endurantismus, který říká, že materiální individuum je trojrozměrné a je v každém časovém okamžiku aktuálně přítomno se všemi svými částmi (to je založeno na tzv. prezentistickém pojetí času, podle kterého pouze přítomný čas je reálný – to, co je minulé již není, to, co je budoucí, ještě není). Výhodou tohoto modelu je to, že je bližší lidské intuici, podle níž se individuum může reálně v průběhu času měnit a být zároveň se sebou identické. Problém SNAP je v tom, že potřebuje zavádět, aby se nedostal do konfliktu s Leibnizovým pojetím identity, časově indexované vlastnosti, a tím se zříci možnosti existence vlastností jako takových a připustit pouze existenci vlastností časově indexovaných.

Model SPAN je naopak založen na tzv. perdurantismu, který tvrdí, že materiální individuum je čtyřrozměrné (skládá se z prostorových a temporálních částí) a je přítomno v určitém časovém okamžiku pouze částečně (časové okamžiky jsou však dány pouze omezeným lidským vnímáním, ve skutečnosti jsou všechny části individua aktuální, to je spojeno s tzv. eternalistickým pojetím času, které říká, že všechny časové okamžiky jsou rovnocenné). Tento model je sice méně intuitivní, lépe se však slučuje s Leibnizovým pojetím identity.

Tvůrce modelů SNAP a SPAN Barry Smith považuje oba modely za vzájemně neslučitelné a neredukovatelné, avšak oba za pravdivé a transparentní pohledy na jedinou realitu (SNAP vyjadřuje statický aspekt reality, SPAN aspekt dynamický). Tento pohled nazývá perspektivistickým realismem, podle kterého existuje realita nezávislá na poznávacím subjektu (realismus), na kterou je však možné hledět perspektivou určité teorie (perspektivismus); každá z teorií pak vyjadřuje různé aspekty téže reality.

Autor článku se pokouší o syntézu obou pohledů za pomoci aristotelské metafyziky. Tvrdí, že neslučitelnost obou modelů je dána tím, že oba dva pracují s univokálním pojmem bytí. Oproti tomu zdůrazňuje aristotelský analogický charakter pojmu bytí (tzn. když aplikujeme pojem bytí na různé aspekty reality, používáme jej vždy trochu jinak, i když ne zcela jinak). Autor se domnívá, že právě analogický pojem bytí umožňuje na tutéž realitu hledět z různé perspektivy (považuje Aristotelovo pojetí za slučitelné se Smithovým perspektivistickým realismem). Aristoteles užíval pojmu bytí v několika aspektech; důležitý je aspekt kategoriální (statický) a aspekt potence/akt (dynamický) – první je základní, druhý je odvozený. Právě tyto úhly pohledu umožňují hlubší syntézu endurantismu a perdurantismu a modelů SNAP a SPAN.

Autor navrhuje spojit východiska endurantismu a perdurantismu v tom, co nazývá SNAP/SPAN enperdurantismus, kde materiální individua přetrvávají v čase a 1) v perspektivě SNAP existují v daném časovém okamžiku jako kompletní celky, 2) v perspektivě SPAN existují také neaktuálně (potenciálně) jako části v minulém a přítomném čase. Perspektiva SNAP je primární, SPAN odvozená."

Stodola dále navrhuje možné praktické aplikace mého návrhu v úsilí o sjednocení dvou infromačních systémů, totiž Functional Requirements for Bibliographic Records (FRBR; Funkční požadavky na bibliografické záznamy) a Conceptual Reference Model (CRM). Jedná se o velmi zajímavý návrh (k němuž se ovšem v nejbližší době nedostanu):

Cíle a význam článku

"Autor si předsevzal obohatit ontologické modely SNAP a SPAN o některé poznatky aristotelské filosofie a umožnit tak užší propojení dvou úhlů pohledu v rámci perspektivisticky pojatého realismu. Těchto cílů bylo zjevně dosaženo. Otázka je, jaký význam má tato syntéza pro informační vědu jako takovou. Za prvé je třeba říci, že každý příspěvek k rozvoji informační vědy v duchu realismu je velmi žádoucí – po realistickém přístupu je voláno v rámci teorie i praxe. Článek však má i potenciální aplikační význam pro potřeby toho, co se v rámci informační vědy označuje jako katalogizační teorie. V rámci tohoto oboru probíhá snaha o sjednocení výrazně endurantisticky, staticky chápaného knihovnického entitně relačního ontologického modelu FRBRer s perdurantistickým, dynamickým ontologickým modelem CRM vzniklým v rámci muzejnictví. Syntézou by měl být objektově orientovaný model FRBRoo. Právě sjednocující přístup v podobě enperdurantismu by mohl být pro tyto snahy velmi obohacující."

pondělí 28. ledna 2013

Tři svátky

Dnes je svátek sv. Tomáše Akvinského, narozeniny mého syna Václava -- a výročí mého přechodu na nutritariánskou stravu (zelenina, ovoce, luštěniny - říkám tomu semi-veganství). Vše začalo postem o vodě (nakonec čtyřdenním) při němž jsem se začetl do knihy Joela Fuhrmana Fasting and Eating for Health. Během pár týdnů a zcela bez "námahy" jsem díky nutritariánské stravě přešel z váhy 83 na 65 kg. Můj devítiletý problém s nadváhou byl navždy vyřešen. Mimojiné. Zamiloval jsem si opět sport (judo, běh, plavání, atd.), zlepšila se mi schopnost intelektuálně pracovat, zmizely veškeré nemoce (nachlazení, chřipky, nevolnost ...), atd. Je také zajímavé, jak změnou stravy byl ovlivněn i můj pohled na svět, především v oblasti etiky cítících bytostí (zvířat).

Literatura:

sobota 19. ledna 2013

Studia Neoaristotelica 2012-3

Konečně vydáváme třetí číslo Studií Neoaristotelica (za loňský rok) - celé české a slovenské:

sobota 5. ledna 2013

Dbalost (Leo Babauta)

"Dbalost" (bdělost, pozornost, uvědomělost, atd.) je téma, které od pradávna fascinuje především Dálný Východ (indický i čínský) a v posledních asi sto letech i současný Západ, jak v kontextu náboženském i sekulárním. V rámci sebe-managementu využívá schopnosti cvičit uvědomělost např. Leo Babauta   (Vlastovi děkuji za odkaz) Jedním z cvičení pozornosti je např. uvědomělé soustředění na dech během dne. Zde je takové zcela nenávodné uvedení bdělosti dechu:

Dýchej (volně podle Babuaty).

Dýchání je náš život. Dýchaní je náš první čin poté, co opustíme lůno své matky. Dokud dýcháme náš duch je přítomen v tomto světě.

Cítíš-li napětí a stres - dýchej. Vychutnávej si dar vzduchu.

Učiň dýchání průvodcem svého života.

Jsi-li unaven, dýchej. Jsi-li pln síly, dýchej.
Jsi-li smutný, dýchej. Jsi-li veselý, dýchej.
Chceš-li se zklidnit, dýchej. Chceš-li se "rozehřát" pro fyzickou aktivitu, dýchej.

Utíkej se k dýchání často během dne a Tvůj den bude naplněn.

Máš-li dar víry, dýchání se může stát i modlitbou a modlitba dýcháním.

Zjednodušuj

To je patrně jedna z nejlepších rad, které Zen (Babauta) dává. Zde jsou např. konkrétní rady, jak zjednodušit používání internetu.

Další zdroj: 

MUESS, Mark W. Practicism Mindfulness: An Introduction to Meditation. The Teaching Company. 
  • Podrobný a návodný úvod do cvičení bdělosti ze sekulárně-místy-buddhistické perspektivy. Jedná se o 24 video-přednášek, místy hodně rozvláčných, ale občas inspirujících. Již skoro všemi jsem se prokousal.

úterý 1. ledna 2013

PF 2013 - Slavnost Matky Boží

"Co jste teď, je výsledkem toho, co jste byli. To, co bude zítra, bude výsledkem toho, co jste teď.
Následky zlé mysli vás budou následovat tak, jako povoz následuje zvíře, které ho táhne.
Následky čisté mysli vás budou následovat tak, jako váš vlastní stín." Dhammapada

Po-půlnoční mše sv. na Dobré Vodě u Hartmanic, celebruje P. Thomas (Sušice)

V r. 2012 jsem dal s pomocí Boží do kupy svůj život tělesný: více sportu a lepší výživa (stal jsem se nutritariánem, tj. něco jako semi-veganem). V r. 2013 bych dal rád do kupy svůj život duševní: začal jsem pravidelnou meditací bdělosti (minfulness, awareness). 
Licence Creative Commons
Poznámky pod čarou, jejímž autorem je Daniel D. Novotný, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: poznamkypodcarou2012.blogspot.com