středa 16. dubna 2014

Logika: Jazyk a informace I (Restall a Davoren)

Druhý z MOOC kursů (srv. 14.04.2014), který jsem zakončil, je kurs University v Melbourne "Logika: Jazyk a informace" (Greg Restall, Jen Davoren). Kurs se týkal výrokové logiky, o níž jsem si myslel, že ji znám docela dobře. Netušil jsem ovšem, jak velké množství zajímavých a netriviálních aplikací výroková logika má v oblasti elektroniky, lingvistiky a počítačové vědy. Kurs trval šest týdnů, provázela jej řada testů a závěrečné zkoušky.

1—Jazyk a modely výrokové logiky
2—Důkazy pro propoziční logiku
3—Elektronické inženýrství: kombinační digitální systémy
4—Filosofie: Vágnost
5—Lingvistika: "Implikatura" a implikace
6—Počítačová věda: výroky v jazyce PROLOG

Kurs je implementován na platformě společnosti Coursera a je i po pedagogické stránce výborný (kromě automaticky vyhodnocovaných testů měli Restall a Devoren připravený i zajímavý systém "peer" hodnocení). Díky MOOC platformám je nyní možné v klidu domova, v šumavských hvozdech, studovat na prestižních světových univerzitách. V tomto kurzu jsem měl kolem 40 000 spolužáků.

úterý 15. dubna 2014

Neformální logika

Co je to vlastně neformální logika? Moderní neformální logika (informal logic) vznikla s motivací identifikovat a analyzovat reálnou argumentaci v každodenním kontextu demokratické kapitalistické společnosti. Za zakladatelské dílo se považuje učebnice Ralph Henry Johnsona a Anthony Blaira Logical Self-Defense (1977 první edice). Podle článku na SEP (Leo Groarke) se v současnosti neformální logika zabývá i dalšími tématy jako užití a druhy argumentů, role obrázků a diagramů v argumentaci, teorie dialogu, komunikace v argumentativních kontextech , dialektické závazky, rétorické prvky argumentů, atd.

Je zajímavé, že i post-středověká scholastická tradice kontrastovala formální logiku s logikou neformální, nazývanou materiální. Ta se zabývala obsahem argumentace, třebaže pak vzniká problém (dle mého nedořešený), jak se vlastně tato materiální logika liší od jiných disciplín, filosofických i nefilosofických. Vlastní náplní materiální logiky navíc bylo v této tradici cosi, co bychom dnes řadili nejspíše někam do metafyziky/ontologie. Vzniká tedy jakoby dvojí typ nikoli-formální logiky - materiální logika není totožná s logikou dialektickou, kterou Aristoteles a probíral v dílech jako jsou Topiky či O sofistických důkazech. Každopádně se zdá, že s post-tředověkou neformální logikou má dnešní neformální logika málo společného.

pondělí 14. dubna 2014

MOOC: neformální logika

Téměř každý americký bakalářský student absolvuje kurs "kritického myšlení" (critical thinking). Jedná se o směs neformální logiky, základů formální logiky, rétoriky a metodologie vědy. Díky MOOC (massive open online course) lze nyní tento kurs zdarma absolvovat i online (do konce května, pod názvem Think Again: How to Reason and Argue). Tímto kursem jsem vlastně sám jako student nikdy neprošel, byť jsem jej v Buffalu v ZS 2003 vyučoval. Nepokryl jsem ovšem všechna témata (obzvláště málo induktivní logiku a logické chyby), navíc jsem zvědav jak tento kurs koncipují zkušení odborníci Walter Sinnott-Armstrong (Duke University) a Ram Neta (University of North Carolina) a proto si chci jejich přednášky, cvičení a kvízy projít alespoň dodatečně v rámci svého "celoživotního vzdělávání". Kurs vychází ze Sinnotovy knihy Understanding Arguments, Ninth Edition (Wadsworth/Cengage, 2014; spoluautor: Robert J. Fogelin).

ČÁST I: Jak analyzovat argumenty?

1. Jak postřehnout argument?
Co je to argument; k čemu slouží: přesvědčování, zdůvodňování, vysvětlování; z čeho je tvořen: jazyk a jazykové, řečové a konverzační akty (vč. Griceových čtyř maxim kvantity, kvality, relevance a způsobu).

2. Jak rozmotat argument?
Různé funkce slov; jazykové vyznačení premis a závěru; skeptický regres a jeho špatné zastavení: nezdůvodněné premisy, kruhové a nekonečné zdůvodnění; skeptický regres a jeho lepší zastavení: ujišťění publika (assuring the audience), zodpovězení námitek (discounting objections), "ochrana" tvrzení (guarding the claim - tím má Sinnott na mysli oslabení/kvalifikaci co do rozsahu, pravděpodobnosti či "postoje"), hodnotící termíny (vůči standardu daném kontextem).

3. Jak rekonstruovat argument?
(1) Podrobně analyzuj (close analysis); (2) vystihni podstatu (Get down to basics): odstraň přebytečná slova + uspořádej do standardní formy premisy/závěr; (3) vyostři (Sharpen edges): vyjasni tam, kde je potřeba + rozděl tam, kde je to možné; (4) rozděl na části a uspořádej je; (5) vyplň mezery: zhodnoť platnost sub-argumentů a doplň zamlčené premisy tam, kde je třeba + zkontroluj pravdivost premis a kvalifikuj premisy tak, aby byly pokud možno pravdivé; (6) zhodnoť argument: platnost a "věcná správnost" (validity and soundness, k terminologii viz Picha). Něco málo k argumentačním diagramům (podrobněji, srv. Mara Harrell, Joe Lau).

ČÁST II: Jak zhodnotit deduktivní argumenty?

4. Výroková logika a pravdivostní tabulky
Negace, konjunkce, disjunkce, kondicionál; pravdivostní tabulky.

5. Kategorická logika a syllogismy
Kategorické výroky (A, E, I, O), kontrární a kontradiktorní propozice, bezprostřední vyvozování; syllogismus a testování platnosti pomocí Vennových diagramů.

6. Reprezentace informace
Opakování: různé způsovy reprezentace a zpracování informace (jazyk, Vennovy diagramy).

ČÁST III: Jak zhodnotit induktivní argumenty?

7. Induktivní argumenty
Rozdíly mezi deduktivními a induktivními argumenty (platnost/neplatnost vs. silný/slabý-v-kontextu, binárnost vs. stupňovatelnost, nezrušitelnost vs. zrušitelnost); typy: zobecňování ze vzorku, aplikace zobecnění na jednotliviny, úsudek na nejlepší vysvětlení (abdukce), argumenty z analogie.

8. Kauzální uvažování
Nutné a dostatečné podmínky: negativní a pozitivní testy; korelace: A zapříčiňuje B, B zapříčiňuje A, A a B mají společnou příčinu, A a B jsou korelovány akcidentálně; logická chyba post hoc ergo propter hoc. (V podstatě jsou zde vysvětleny Millovy metody, třebaže bez návaznosti na Millovy fomulace, srv. přehlednější vysvětlení Johna Lau)

9. Náhoda a volba
Druhy pravděpodobnosti (apriorní a statistická); základní pravidla pravděpodobnosti (negace, konjunkce pravděpodobností závislých i nezávislých jevů, disjunkce pravděpodobností výlučujících i nevylučujícíh jevů), Bayesův teorém (tabulky i základní matematická podoba); očekávaná finanční hodnota; celková hodnota a zákon klesajícího mezního užitku. 

ČÁST IV: Jak znehodnotit argumenty?

10. Argumentační chyby z nejasnosti
Vágnost, víceznačnost, šikmá plocha.

11. Argumentační chyby relevance a prázdnosti
Útok na člověka (ad hominem), dovolávání se autority (ad verecundiam), argumentace kruhem (petitio principii), podsunutý argument ("slaměný panák"). 

12. Vyvracení
Protiargumenty, reductio ad absurdum (srv. Rescherův článek na IEP)

Celkové hodnocení: užitečný kurs pro začátečníky, trochu obsažnější a zajímavější byla především část III; zarážející byla tendenčnost příkladů v části IV: příklady argumentačních chyb šikmé plochy byly vzaty pro závěry pro-life, proti euthanasii a proti antikoncepci - jako kdyby se pro-choice argumentační chyby netýkaly.

středa 9. dubna 2014

David Svoboda - přednáška na TF

Zítra má na naší fakultě (TF JCU) přednášku David Svoboda na téma "Stvoření jako vztah a projev Boží transcendence v díle Tomáše Akvinského". Jedná se o první přednášku v rámci cyklu "Proměny středověké a raně novověké scholastické filosofie", který organizuje Jan Samohýl, viz rozhovor "Když jsme na dně, filosofie nám může pomoci". Následuje přednáška Pavla Blažka ke středověkým diskusím o morálce mnohoženství.


Plakátek k přednášce je zde.

Aktualizace, 11.04.2014:  Přednášky jak Davida Svobody, tak i Pavla Blažka byly vynikající, s hojnou účastí studentů, škoda, že se nenahrávaly. Docela by mě zajímalo, co k tématu mnohoženství říká vrcholný barokní teoretik manželství, Thomas Sanchez, 1550-1610, De sancto matrimonii sacramento).


sobota 5. dubna 2014

Jak snadné je popřít boží existenci? Dawkins vs. Kenny

Richard Dawkins (popření je snadné):

"We are all atheists about most of the gods that humanity has ever believed in. Some of us just go one god further." (cituji podle Marka Picha, srv. reakci Davida Černého)

Anthony Kenny (popření tak snadné není):

"Many different definitions may be offered of the word 'God'. Given this fact, atheism makes a much stronger claim than theism does. The atheist says that no matter what definition you choose, 'God exists' is always false. The theist only claims that there is some definition which will make 'God exists' true." (What I believe, 2006, ch. 3)  

V únoru 2012 proběhla v Oxfordu debata těchto kolegů, spolu s anglikánským primasem Rowanem Williamsem, na téma "Lidská přirozenost a otázka jejího prapočátku":


úterý 25. března 2014

Studia Neoaristotelica 2013-3

České číslo studií je online a brzy by mělo dorazit i do schránek (a snad i do nějakých knihkupectví). Studia mají nově i své Facebookové stránky, což znamená, že je možné mj. i diskutovat online o jednotlivých příspěvcích. Příspěvky vytváří hezkou dějovou linii: tradiční Scotova metafyzika, náročná středověká logika, překvapivá scholasticka mystika, Kantův praktický skepticismus a nakonec úvaha nad počátky toho všeho.




neděle 23. března 2014

Anglie 21: konec první části stáže na Universitě v Readingu

Dnes mi končí první část stáže na Universitě Reading. Mým prvním, skromným, pracovním cílem bylo nastudovat si podrobněji knihu Real Essentialism (2007) Davida Oderberga, který zde přednáší. Zároveň zde mám příležitost chodit na jeho doktorandský seminář (a k tomu jsem si ještě přidal pro zlepšení svých znalostí bakalářský seminář a přednášky Further logic od Alice Drewery). Oderbergova kniha je vynikající obhajobou tradičního pojetí esence jakožto reálného "jádra" jednotlivých věcí, zakládajícího jejich podstatu a identitu (srv. 09.06.2010). (Zde tuto tezi samozřejmě mohu ponechat jen na intuitivní úrovni - je mi zřejmé, že termíny jako je "jádro", "podstata", "zakládat", atd. jsou vágní a mnohoznačné; v naší nové knize Neoaristotelian Perspectives vysvětluje a hájí tradiční pojetí esence Michael Gorman; podle mého názoru je jeho kapitola momentálně tím nejlepším stručným objasněním a obhajobou tohoto pojetí).

Oderberg se nezdržuje historií, ale věnuje se polemikám se současnými autory a v kontextu současných vědeckých poznatků. (V mnoha jednotlivých detailech by sice hlubší znalost historie přispěla, jenže nelze zpracovat historii i systematiku do stejné hloubky, kniha má své priority a parametry). Knihu recenzovalo několik současných špičkových metafyziků (Armstrong, Feser, Lowe).

Shrnutí: Real Essentialism is an essential reading on essence from Reading



Kniha má deset kapitol, první tři obecnějšího rázu, poslední tři "aplikované", zde je její obsah:


1. Současný esencialismus a reálný esencialismus
   1.1. Proti modalismu: možné světy
   1.2. Proti modalismu: Fineova kritika
   1.3 Redukcionismus: iluzorní hledání vnitřní struktury       
   1.4 Proč reálný esencialismus?         
2. Některé druhy anti-esencialismu    
   2.1. Empiricistický anti-esencialismus           
   2.2 Quineovy výtky    
   2.3. Popper: vyhýbavost před „co je to?“ otázkami   
   2.4 Wittenstein: stín gramatiky          
3. Realita a poznatelnost esencí         
   3.1 Proč jsou esence reálné    
   3.2 „Problém“ univerzálních akcidentů         
   3.3 Empirický test pro esence?          
   3.4 Cesty k poznání esence    
   3.5 „Paradigmata“, „steretypy“ a klasifikace 
4. Struktura esence     
   4.1 Hylemorfismus: akt a potence      
   4.2. Substanciální forma         
   4.3. První látka           
   4.4. Substance 
   4.5. Imanence esence 
5. Esence a identita    
   5.1 Reálná definice a pravý zákon identity    
   5.2  Porfyrovský strom           
   5.3 The Analogy of Being       
   5.4 Individuace           
   5.5 Identity over time 
6. Esence a existence  
   6.1 Reálná distinkce v kontingentních jsoucnech      
   6.2. Vše je kontingentní ... téměř       
   6.3 Schopnosti (powers)         
   6.4 Zákony přírody   
7. Aspekty esence       
   7.1 Druhy akcidentů   
   7.2 Podstata vlastností           
   7.3 Poznání esencí skrze vlastnosti    
   7.4 Artefakty   
   7.5 Původ a konstituce           
8. Život           
   8.1 Esence života       
   8.2 Druhy organismů  
   8.3 Proti emergenci     
9. Druhy, biologické a metafyzické    
   9.1 Je biologický esencialismus mrtvý?          
   9.2 Proti kladistickému pojmu druhu 
   9.3 Vágnost     
   9.4 A plea for morphology      
10. Osoby
   10.1 Esence osoby
   10.2 Hylemorfický dualismus
   10.3 Vědomí, psychologie a osoba
   10.4 Forma, tělo a duše
   10.5 Duše, intelekt, a imaterialita
   10.6 Duše, identita, a materiálné závislost



Licence Creative Commons
Poznámky pod čarou, jejímž autorem je Daniel D. Novotný, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: poznamkypodcarou2012.blogspot.com