Za prvního čistě systematicky píšícího metafyzika je často označován Francisco Suárez. Gallego Salvadores toto označení ve svých pracích kritizuje, tento titul je prý třeba přiznat valencijskému dominikánovi Diegovi Mas (1553-1608), jehož
Metaphysica disputatio (1587) vyšla o deset let dříve než práce Suárezova. Gallego Salvadores má jistě pravdu, že Suárezovo dílo není zcela bezprecendentní, nicméně ani Mas by neměl být přeceňován. Ze tří důvodů. Za prvé je Suárezovo dílo neporovnatelně rozsáhlejší a podrobnější. Za druhé i sám Mas výslovně poukazuje na předchůce, jmenovitě Chrysostoma Javelli OP (1470–1538) a jeho
In omnibus Aristotelis libris Metaphysicorum quaesita (vydání
Benátky 1552,
Benátky 1555, a
??? spolu s obsáhlou Praefatio) a Picu della Mirandola (1463–1494) a jeho dílko
De ente et uno. Za třetí by měl být jako výrazně systematický metafyzik uveden i Pedro da Fonseca (1528-1599). Jeho dílo se sice nazývá
Commentarium in libros Metaphysicorum Aristotelis, nicméně obsahuje strukturně kromě komentářů i systematické kvestie. Fonsecova genialita je podle mého názoru patrná již z toho, že si sám výslovně zvolil formu komentářů+kvestie, aby neodvedl čtenáře od obeznámenosti se samotným Aristotelovým textem:
"Nam etsi facilius nobis foret, res ipsas per sese, ac seorsum tractare, et multis fortasse etiam gratius, idcirco tamen eam scribendi rationem secuti non sumus, quod nescio quo pacto Philosophiae studisos a lectione Aristotelis avertat, quem tamen qui familiarem non habet, haud magnos unquem in Philosophia progressus faciet." (
Admonitio Lectoris, vol. 1, vyd. Lyon 1585)
Metoda kvestií v metafyzice byla samozřejmě známa již ve středověku (Scotovy
Quaestiones subtillisime) a systematická dílka v metafyzice taky (Tomášovo
De ente et essentia). Ovšem v otázce sepsání
rozsáhlejšího čistě systematického metafyzického pojednání patrně opravdu náleží prvenství Diegovi Mas.
---------
Fonsecův komentář k Aristotelově Metafyzice vyšel ve třech svazcích:
- Ke knihám I-IV, pův. Řím 1577, zde Lyon 1585
- Ke knize V, pův. Řím 1589, zde Lyon 1590
- Ke knize VI-IX, pův. ???, zde Évora 1604
Žádné komentáře:
Okomentovat