Dnes má na TF přednášku Jorge Secada k zajímavému tématu pojetí filosofie u Suáreze a Descarta. Díky Danovi Heiderovi za organizaci.
Aktualizace: Skvělá přednáška. Hlavní tezí je, že Descartovy Meditace o první filosofii (1641), v kontrastu s převažujícím scholastickým i současným pojetím filosofie jako hledání pravdivé a zdůvodněné nauky, chtějí přivést čtenáře k (přirozené) intelektuální kontemplaci (Boha) a k pravému sebe-poznání. Odtud název “meditace” jež dílo situuje do žánru duchovních děl 16. a 17. století. Secada samozřejmě uznává i Descartův další cíl, totiž vyrovnat se s mnohostí filosofických názorů, což je problém, v němž se skrývá skeptická hrozba. Nicméně duchovní cíl vidí jako primární (byť nepochopený nejen dnes, ale ani v Descartově době).
Zobrazují se příspěvky se štítkempřednáška jiná. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkempřednáška jiná. Zobrazit všechny příspěvky
úterý 3. února 2015
pátek 17. října 2014
Páteční workshopy Centra pro filosofii náboženství
Další pěknou páteční filosofickou tradicí, kterou zde na Notre Dame mají, jsou workshopy Centra pro filosofii náboženství. Před vlastním workshopem si účastníci (doktorandi a pár vyučujících, např. Michael Rea) přečtou článek, na kterém prezentující právě pracuje (minulý týden to byla Christina van Dyke k tématu sebepochopení v apofatické tradici, dnes to byl Scott Williams s článkem "Persons, Experiential Consciousness and the Trinity: A Quasi-Social Latin Model"). Během workshopu se pak diskutuje nad tím, jak článek zlepšit.
sobota 11. října 2014
Páteční kolokvium na Notre Dame (Branden Fitelson)
Katedra filosofie University Notre Dame je velká a aktivní.
Kromě obvyklé výuky zde probíhají týdenní semináře různých center a pracovních skupin, např. Centra pro filosofii náboženství. Každý pátek se navíc koná „plenární“ kolokvium katedry. Nevím zda pokaždé, ale přinejmenším tento pátek se v rámci tohoto pátečního setkání konala přednáška, konkrétně přednáška Brandena Fitelsona „Přesnost, koherence a evidence“ (“Accuracy, Coherence and Evidence“). Samozřejmě se jednalo o přednášku na vysoké technické úrovni, diskusi pak moderoval Richard Cross a zapojili se do ní např. Audi, van Iwagen, Shields a další. Celkem se zúčastnilo přes čtyřicet lidí (což prý bylo dost málo). Po diskusi byla připravená recepce. Za zmínku asi stojí i fakt, že se tato pravidelná setkání katedry konají v páteční podvečer – jak lépe jej trávit než filosofií?
Vzhledem k tomu, že se přednáška týkala (formální) epistemologie, o níž zatím vím velmi málo, vypsal jsem si z Fitelsonova handoutu pár stěžejních bodů.
Dnešní prezentace je o
„... pokud by vyhnutí rozpoznatelné nekonsistence bylo absolutním požadavkem racionálního názoru, nemohli bychom racionálně přijímat každý člen nějaké množiny propozic a zároveň racionálně přijímat to, že se v této množině nachází alespoň jeden nepravdivý člen. Toto by nás pak tlačilo k nemístné opatrnosti. Byli bychom tlačeni k přijetí pouze těch propozic, které jsou jisté či alespoň téměř jisté, protože jinak bychom měli pravděpodobně důvody k názoru, že alespoň jedna z těchto propozic je nepravdivá. Na první pohled by se zdálo, že požadavek vyhnutí se rozpoznatelné nekonsistenci je jen něco malého, co ve jménu racionality žádáme. Žádáme přeci jen o vyhnutí se nějaké chybě. Ukazuje se nicméně, že se zde žádá po nás příliš.“
Teze, že pravdivostní a evidenční normy se někdy dostává do konfliktu, byla brána jako výchozí problém (datum) a nebyla nějak dále zdůvodňována, pouze ilustrována paradoxem předmluvy (s odkazy na další literaturu). (K tomu snad něco příště)
Jak jsem již zmínil jednalo se o přednášku z formální epistemologie, tj. byla velmi technická. Přednáška je součástí Fitelsonova projektu nalézt „bedrock“, tj. jakýsi základní (formální) požadavek na racionalitu.
Vzhledem k tomu, že se přednáška týkala (formální) epistemologie, o níž zatím vím velmi málo, vypsal jsem si z Fitelsonova handoutu pár stěžejních bodů.
Dnešní prezentace je o
- (i) formálních,
- (ii) synchronních,
- (iii) epistemických
- (iv) koherenčních
- (v) požadavcích na ideální racionalitu.
- (i) Formální koherenci je třeba rozlišit od jiných druhů koherence, které jsou diskutovány v současné epistemologii (např. v některém empirickém, „truth/knowledge-conducive“ smyslu). Jedná se o koherenci, která podobně jako deduktivní konsistence, supervenuje na logických vlastnostech množin soudů (judgement sets)
- (ii) Synchronní koherence se týká koherence množin soudů, které agent S zastává v daném čase t.
- (iii) Epistemická koherence zahrnuje (involves) distinktně epistemické hodnoty (jmenovitě: přesnost a evidenční podporu). Nejedná se tedy o pragmatickou koherenci, imunitu od holandských knih apod.
- (iv) Koherence se týká toho, jak množiny soudů „se k sobě hodí“ (hang together).
- (v) Požadavky jsou evaluativní, poskytují nutné podmínky pro (ideální) epistemickou racionalitu doxastického stavu.
- Požadavek na konsistentní názor (CB: The consistency requirement for belief): Agenti by měli mít množinu názorů, která je logicky konzistentní.
- Pravdivostní norma pro názor (TB: The truth norm for belief) Agenti by měli mít názory, které jsou pravdivé.
- Evidenční norma pro názor (EB: The evidential norm for belief) Agenti by měli mít názory, které jsou podporovány evidencí.
„... pokud by vyhnutí rozpoznatelné nekonsistence bylo absolutním požadavkem racionálního názoru, nemohli bychom racionálně přijímat každý člen nějaké množiny propozic a zároveň racionálně přijímat to, že se v této množině nachází alespoň jeden nepravdivý člen. Toto by nás pak tlačilo k nemístné opatrnosti. Byli bychom tlačeni k přijetí pouze těch propozic, které jsou jisté či alespoň téměř jisté, protože jinak bychom měli pravděpodobně důvody k názoru, že alespoň jedna z těchto propozic je nepravdivá. Na první pohled by se zdálo, že požadavek vyhnutí se rozpoznatelné nekonsistenci je jen něco malého, co ve jménu racionality žádáme. Žádáme přeci jen o vyhnutí se nějaké chybě. Ukazuje se nicméně, že se zde žádá po nás příliš.“
Teze, že pravdivostní a evidenční normy se někdy dostává do konfliktu, byla brána jako výchozí problém (datum) a nebyla nějak dále zdůvodňována, pouze ilustrována paradoxem předmluvy (s odkazy na další literaturu). (K tomu snad něco příště)
Jak jsem již zmínil jednalo se o přednášku z formální epistemologie, tj. byla velmi technická. Přednáška je součástí Fitelsonova projektu nalézt „bedrock“, tj. jakýsi základní (formální) požadavek na racionalitu.
středa 9. dubna 2014
David Svoboda - přednáška na TF
Zítra má na naší fakultě (TF JCU) přednášku David Svoboda na téma "Stvoření jako vztah a projev Boží transcendence v díle Tomáše Akvinského". Jedná se o první přednášku v rámci cyklu "Proměny středověké a raně novověké scholastické filosofie", který organizuje Jan Samohýl, viz rozhovor "Když jsme na dně, filosofie nám může pomoci". Následuje přednáška Pavla Blažka ke středověkým diskusím o morálce mnohoženství.
Plakátek k přednášce je zde.
Aktualizace, 11.04.2014: Přednášky jak Davida Svobody, tak i Pavla Blažka byly vynikající, s hojnou účastí studentů, škoda, že se nenahrávaly. Docela by mě zajímalo, co k tématu mnohoženství říká vrcholný barokní teoretik manželství, Thomas Sanchez, 1550-1610, De sancto matrimonii sacramento).
Plakátek k přednášce je zde.
Aktualizace, 11.04.2014: Přednášky jak Davida Svobody, tak i Pavla Blažka byly vynikající, s hojnou účastí studentů, škoda, že se nenahrávaly. Docela by mě zajímalo, co k tématu mnohoženství říká vrcholný barokní teoretik manželství, Thomas Sanchez, 1550-1610, De sancto matrimonii sacramento).
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)

