Zobrazují se příspěvky se štítkemLeftow Brian. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemLeftow Brian. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 11. dubna 2013

Leftow: ontologický důkaz boží existence

Leftowova první přednáška (11.4., 15.00 až 17.00, FÚ Praha) byla populární, nicméně hlubokou a přesvědčivou obhajobou modálního ontologického důkazu boží existence. V Leftowově formulaci:

Modální ontologický argument pro Boží existenci
1. G → □G  [první premisa: Jestliže Bůh existuje, pak existuje nutně.]
2. ◊G → ◊□G [z 1; log. pravidlo: Jestliže je možné, že Bůh existuje, pak je možné, že existuje nutně]
3. ◊□G → G [druhá premisa; Browerův axiom: Jestliže je možné, že Bůh existuje nutně, pak existuje.]
4. ◊G → G [2, 3, hyp. syl.: Jestliže je možné, že Bůh existuje, pak existuje]
5. ◊G [třetí premisa: Je možné, že Bůh existuje]
6. G [4, 5, závěr: Bůh existuje]

→ znamená striktní implikaci, tj.  'G → □G' znamená '□ (G ⇒ □G)'.

Tento modální ontologický argument je platný. Má tři premisy. První je definicí, která by nám neměla vadit (netvrdíme nic o boží existenci, jen si Boha definujeme jako nutné jsoucno). Druhá je logickým principem, který, zdá se, nebyl zatím žádným logikem zpochybněn (jakkoli se to zdá neuvěřitelné). Pouze třetí premisa je kontroverzní: je opravdu možné, že Bůh existuje? Neobsahuje pojem Boha skrytý spor? Řada ateistických filosofů se domnívá, že ano. (A pokud si myslí, že Bůh neexistuje jen kontingentně, pak mají malér). Jejich argumenty se ovšem týkají nikoli Boha jako (čistě vzato) nutného jsoucna, ale Boha jako nutného jsoucna spolu s řadou tradičních teistických atributů jako je všemohoucnost, svoboda, vševědoucnost, dobrota, nekonečnost, atd. Mackie např. shledává spor mezi boží dobrotou a všemohocností. Teisté ovšem mají vždy možnost "pohrát" si s definicemi atributů tak, aby se spornému pojmu Boha vyhnuli. Ukázat spornost všech možných kombinací a definic tradičních božích atributů by bylo nesmírně obtížné. Ateisté mají tedy v tomto případě na sobě obtížné důkazové břímě.

Předpokládejme tedy, že není v naší diskusní situaci zatím jasné, zda je Bůh možný či nikoli. Ateisté mohou říci: OK, zatím se nám nepodařilo ukázat nemožnost Boha, ale pracujeme na tom, třeba se nám to podaří. V této situaci se mohou teisté pokusit proaktivně dokázat možnost Boha. To není tak snadné. Leftow se o to pokusil originálním způsobem z náboženské zkušenosti.

Argument pro možnost Boha z náboženské zkušenosti (viz výše, třetí premisa, č. 5)
7. Někteří lidé měli za to, že se jim Bůh zjevil.
8. Některým lidem se vjemově (percepčně, tj. nikoli intelektuálně) zdál Bůh jako existující.
9. Žádná nemožnost se nemůže nikomu vjemově zdát jako existující.
10. Bůh není nemožnost, tj. je možné, že Bůh existuje.

Premisa 7 kontroverzní není, premisa 8 je bohatě doložena z popisů náboženské zkušenosti (a nyní není důležité, zda se jedná o halucinace či jiné defektní formy vnímání). Kontroverzní je zde především premisa 9.

Většinu času své přednášky strávil Leftow detailní obhajobou premisy 9. Kromě dalšího argumentu na podporu této premisy se Leftow věnoval detailnímu vyvracení námitek - např. z fenoménu zla, z vnímání nepřítomnosti Boha, z fenoménu matematických chyb, z vjemových iluzí (jako např. Escherovo umění nemožností, Penrosův trojúhelník, atd.), atd. K řadě dalších námitek se ovšem nakonec nedostal (např. k analýze monistických zkušenosti, apod.)  


středa 30. května 2012

Tuggy: Trojice (Leftow a jeho teorie proudů božského života)

Po úvodní diskusi modalismu se Tuggy ve svém článku na SEP věnuje teorii "proudů božského života" Briana Leftowa. Leftow vyučoval po mnoho let na Fordham University, nyní nastoupil po Richardu Swinburnovi na  Nolloth Chair of the Philosophy of the Christian Religion na Oriel College, Oxford. Na svém blogu Tuggy označuje Leftowa za "one of the most important living Christian philosophers" a "uber-sophisticated, latter-day medieval ... or maybe the lost love child of Aquinas and David Lewis".

Trent Dougherty (kterého jsem kdysi navštívil v Rochestru, což bylo od Buffala co by kamenem dohodil) publikoval s Leftowem inspirující rozhovor (část 1 , část 2, část 3 - Boží atemporalita, část 4). Na "Internetové Video Univerzitě" se Leftow objevuje v různých přednáškách na Closer to Truth, z nichž je vystřižen i pro krátký anti-křesťanský dokument.

---------

V převratném článku "Anti-Social Trinitarianism" (1999) Leftow pronikavě kritizuje různé verze sociálního trinitarianismu (který vychází z faktu tří božských osob a snaží se vysvětlit jejich jednotu). Žádnou z verzí sociálního trinitarianismu nepovažuje za dostatečně orthodoxní. Z tohoto důvodu preferuje latinský trinitarianismus (který vychází z faktu jedinosti boží a snaží se vysvětlit odlišnost osob):

„I do not think unorthodoxy acceptable if LT is remotely viable. Historic Christian orthodoxy represents the best effort of nearly 2,000 years of Christian minds to plumb God’s nature. It is possible that they have all been wrong, even fundamentally wrong. But it would be hubris for a twentieth-century trinitarian to conclude this so long as any orthodox approach is not utterly exhausted. So if ST’s prospects do not look good, the moral one ought to draw is that it is time to reconsider LT.” (248-249).

V (1999) je latinský trinitarianismus jen krátce představen, její obhajobě se věnuje až článek „A Latin Trinity“ (2004) .

Východiskem LTT je pro Leftowa prohlášení Toledského synodu:

„although we profess three persons, we do not profess three substances, but one substance and three persons … they are not three gods, he is one God … each single Person is wholly God in Himself and … all three persons together are one God.“

A Tomášovo:

„among creatures, the nature the one generated receives is not numerically identical with the nature one generating has … But God begotten receives numerically the same nature God begetting has.“ (ST I 38, 5 ad 2)

Tedy: Každá z božských osob je Bůh sám. Leftow zavádí pojem „trop“ jakožto „individualizovaný případ nějakého atributu“ a Tomášovu nauku formuluje takto (citát z původního článku):

"Abel and Cain were both human. So they had the same nature, humanity. Yet each also had his own nature, and Cain's humanity was not identical with Abel's… Cain's humanity is distinct from Abel's just because it is Cain's, not Abel's. With this term in hand, I now restate Aquinas' claim: while Father and Son instance the divine nature (deity), they have but one trope of deity between them, which is God's" (1999)

Tedy: Jednotliví lidé mají různé tropy člověčenství, kdežto jednotlivé osoby sdílejí jeden trop božství. Schematicky: Kainovo lidství ≠ Ábelovo lidství, zatímco Otcovo božství = Synovo božství = Duchovo božství.

Latinský trinitarianismus musí čelit řadě obtíží – hlavní z nich je to, jak vysvětlit odlišnost osob, která by nebyla (a) diskrétností a ani (b) pouhým vlastnictvím společné části. Leftow potíže zpřítomňuje následující úvahou:

(1) Otec = Bůh [protože „each single Person is wholly God in Himself“]
(2) Syn = Bůh [protože „each single Person is wholly God in Himself“]
(3) Bůh = Bůh [nutná pravda]

(4) Otec = Syn [vyplývá z (1) až (3) – modalismus, tj. odmítnutí “diskrétnosti”]

Jiná potíž pro latinský trinitarianismus vzniká z Nicejského kréda:

(5) Otec plodí Syna

(6) Bůh plodí Boha [vyplývá z (1), (2) a (5)]

Teze (6) připouští buď nutně nepravdivou interpretací (něco přivádí do existence samo sebe) anebo neorthodoxní interpretaci (Bůh přivádí do existence druhého Boha – polyteismus).

Latinský trinitarianismus je tedy na ohrožen neorthodoxním modalismem a (podle Leftowa) stejně neortodoxním pojetím „Boha=Božství“ jakožto společné části třech osob. Zdá se, že tento přístup nemůže být zároveň koherentní, monoteistický a orthodoxní. Co s tím? 
Licence Creative Commons
Poznámky pod čarou, jejímž autorem je Daniel D. Novotný, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: poznamkypodcarou2012.blogspot.com