K nicotě se Krauss ještě vyslovuje v kapitole 9 (Nothing is Something). Krauss zde identifikuje nicotu s prázdným prostorem s fyzikálními zákony a (zcela mylně) připisuje toto pojetí myslitelům jako je Platón a Tomáš Akvinský:
First, I want to be clear about what kind of "nothing" I am discussing at the moment. This is the simplest version of nothing, namely empty space. For the moment, I will assume space exists, with nothing at all in it, and that the laws of physics also exist. Once again, I realize that in the revised versions of nothingness that those who wish to continually redefine the word so that no scientific definition is practical, this version of nothing doesn't cut the mustard. However, I suspect that, at the times of Plato and Aquinas, when they pondered why there was something rather than nothing, empty space with nothing in it was probably a good approximation of what they were thinking about. (s. 151-2)
Pokud ponecháme stranou Kraussovy svévolné definice a neznalost historie vědy, kniha je zajímavou zprávou o tom, jakými teoriemi se zabývají současní kosmologové. Zdá se, že fyzikové mají poměrně dobrou evidenci pro následující teze:
- základním substrátem světa je "kvantové vakuum", které "fluuktuuje", což znamená, že v něm samovolně povstávájí částice a antičástice;
- náš vesmír má plochou geometrii;
- rozpínání se zrychluje díky doposud neznámé temné energii;
Dostatečná evidence jim ovšem chybí pro tezi, že náš vesmír vznikl jednou z "fluuktuací". Již zcela nepodložená je teze, že fluktuace, jež dala vzniknout našemu vesmíru, nepotřebuje další vysvětlení, např. Boha.
Náš vesmír má eukleidovskou geometrii?
OdpovědětVymazatTeda alespoň doufám, že jsem to dobře pochytil - "flat geometry" - anebo ne?
OdpovědětVymazatNevím. Srov. http://en.wikipedia.org/wiki/Flat_(geometry)
OdpovědětVymazatPodle vloni konsolidovaných výsledků WMAP (Wilkinson Microwave Anisotropy Probe):
OdpovědětVymazat"We now know (as of 2013) that the universe is flat with only a 0.4% margin of error. This suggests that the Universe is infinite in extent; however, since the Universe has a finite age, we can only observe a finite volume of the Universe. All we can truly conclude is that the Universe is much larger than the volume we can directly observe."
http://map.gsfc.nasa.gov/universe/uni_shape.html
Tvůj odkaz: Pokud má vesmír plochou geometrii, pak je nekonečný.
OdpovědětVymazatMůj odkaz: Ne vše, má co plochou geometrii, má eukleidovskou geometrii.
Oprav mě, jestli se mýlím. Pokud ne, opravdu Krauss nebo někdo jiný říká, že vesmír má eukleidovskou geometrii?
Na facebooku jsem W. L. Craigovi uvedl tvůj citát z NASA a zeptal se ho: "does this undermine your case against actual infinity?"
OdpovědětVymazatOdpověděl: "No, it depends on the topology of the universe. E.g., a torus (donut) has the same flat geometry as a plane but is finite because of its topology."
Takže Craig říká: Není pravda, že pokud má vesmír plochou geometrii, pak je nekonečný.
(Argumentuje často nejen proti nekonečné minulosti, ale někdy i proti nekonečnému prostoru.)
Myslel jsem, že mluvíme primárně o eukleidovské geometrii a nikoli o konečnosti/nekonečnosti vesmíru. Ano, to druhé je pouhé "suggestion", to má Craig pravdu.
OdpovědětVymazatAno, interakce s Craigem je odbočka.
OdpovědětVymazatTakže zpět:
Můj Wiki odkaz: Ne vše, má co plochou geometrii, má eukleidovskou geometrii.
Oprav mě, jestli se mýlím. Pokud ne, opravdu Krauss nebo někdo jiný říká, že vesmír má eukleidovskou geometrii?
Máš pravdu: Krauss mluví explicitně o "ploché geometrii", nikoli eukleidovské. Opravuji proto původní zápis:
OdpovědětVymazat"náš vesmír má eukleidovskou geometrii a jeho rozpínání se zrychluje díky doposud neznámé temné energii"
Díky za upozornění!
To "samovolné povstávání" lze ale interpretovat buď kodaňsky nebo deterministicky (podle principu dostatečného důvodu), Krauss, Vilenkin a někteří další ho - spoň jak to chápu - interpretují kodaňsky, ale to není samozřejmé. Navíc se mi zdá, že - což je taky blízké kodaňskému výkladu KM - jako by implicitně počítali s tím, že se to povstávání už děje v čase, ten ale před tím povstáváním není.
OdpovědětVymazatAno, Krauss se na vícero místech vyjádřuje nedeterministicky. Povstávání se děje v časoprostoru, i když místy (pokud si vzpomínám) hovoří i o povstávání časoprostoru jako takového. Krauss není pojmově precizní autor.
OdpovědětVymazatAd determinismus: myslím, že princip dostatečného důvodu lze interpretovat i tak, aby z něho determinismus nevyplýval.
Dík za text, projdu to. Klidně to zkus ale sám naformulovat pár větami i tady :-)
VymazatPrincip dostatečného důvodu nedeterministicky hájí Pruss, v knize The Principle of Sufficient Reason.
OdpovědětVymazatJak jsem psal Danovi v mailu: myslím, že princip dostatečného důvodu nedeterministicky hájí prakticky všichni katoličtí filozofové, spíš jde o to, jak se jim to daří :-). Ale dík za tip, možná se na to někdy kouknu (pokud je to ale celá knížka, tak nevím, kdy se k tomu dostanu...)
OdpovědětVymazatAno, kniha. A pokud vím, k tématu dosavadní špička.
OdpovědětVymazatOno to bude asi trochu subjektivní, co je špička :-), ale rozhodně to od tebe beru jako dobré doporučení. Hajdy na bookfi.org! :-)
OdpovědětVymazatNe není. Pruss je matematik, absolutní špička. Netušil jsem, že knihu neznáš, je to "must reading".
OdpovědětVymazatNo jo, leccos je "must reading" :-)...ať to píšou česky, nebo to aspoń překládejte, bando líná, když je to podle vás must reading :-)). Už jsem si to stáhl...pustím se do toho, někdy mezi prací...
OdpovědětVymazat