Šestý týden ve Fribourgu a nelze říci, že bych naplňoval své pracovní cíle ke své spokojenosti (30.09.2013). Chodím na přednášky a semináře v němčině a francouzštině (Suarez-Nani, Karfík, Sherwin), sem tam pracuji na různých urgentnostech (korektury, Studia, výuka na TF, atd) a snažím se využít místní knihovny studiem hůře dostupné literatury. Potěšila a překvapila mě katolický ráz města, mj. dominikáni zde mají své centrum a je dost obvyklé potkat je v hábitech na ulici či na univerzitě. Město i okolí je krásné. Přijali mě do místního judo klubu Marly (22.08.2013) S francouzštinou jsem ale moc nepokročil.
Hlavní práce se týká barokní metafyziky. Příští týden mě čeká přednáška "Elements of Metaphysics: Suárez and Baroque Scholasticism" a je třeba abych nějak poskládal své dosavadní poznámky. Prošel jsem mega-díla Fonsecy, Suáreze a Hurtada - docela napínavá četba a u Hurtada občas i zábavná. Nedivím se, že se jeho Universa Philosophia prodávala. Na rozdíl od Fonsecy a Suareze píše Hurtado sem tam i osobně: studenty např. nabádá, aby při disputacích nedupali, rozebírá podstatu sexu (v diskusích o "generatione a corruptione") a naváží se do ateistů. Hurtado je svérázný myslitel, myslím, že je pro další vývoj jezuitské scholastiky a tedy i filosofie sedmnáctého století dost zásadní. Hurtado na jednu stranu omezil svou myšlenkovou pozornost hlavně na své jezuitské kolegy a Suareze vychvaluje do nebes (zajímavá by byla citační analýza). Byl tedy pravděpodobně dost důležitý v konstituci jezuitské "školy". Zároveň ale názorově vše zásadně překopal a z Tomáše Akvinského udělal Ockhama (tedy spíše naopak). Není tedy divu - jak Hurtado sám uvádí - že dominikán Francisco Araújo měl ve Valladolidu při jedné jeho disputaci veřejný záchvat (23.12.2009).
Žádné komentáře:
Okomentovat