sobota 16. března 2013

Kvantová mechanika: Fyzika mikrosvěta (Schumacher)

V komentářích (04.02.2013) se mě Mirek ptá prameny, ze kterých čerpám své povědomí o kvantové mechanice. Rád bych zde proto doporučil sérii 24 půlhodinových přednášek Benjamina Schumachera s názvem Quantum Mechanics: The Physics of the Microscopic od The Teaching Company. Schumacher je poslední Wheelerův student, se specilizací na kvantovou informatiku. Svou sérii přednášek rozdělil na pět části (nepočítaje úvod):

(1) Kvantová záhada

I. Historie kvantové mechaniky
(2) Pohled z r. 1900
(3) Dva revolucionáři: Planck and Einstein
(4) Částice světla, vlny hmoty
(5) Stojící vlny a stabilní atomy
(6) Nejistota
(7) Komplementarita a velká debata [mezi Einsteinem a Bohrem]

II. Kvantová mechanika
(8) Paradoxy interference
(9) Stavy, amplitudy, pravděpodobnosti
(10) Částice se spinem

III. Vyhlídková cesta po kvantové mechanice
(11) Kvantová dvojčata
(12) Družné částice [bosony]
(13) Antisymetrické a antisociální [fermiony]
(14) Nejdůležitější záporné znaménko na světě
(15) Provázání (entanglement)
(16) Bell a po něm
(17) Všech myridád cest
(18) Mnoho povyku pro nic

IV. Kvantová mechanika a informace
(19) Kvantové "klonování"
(20) Kvantová kryptografie
(21) Bity, qubity a ebity
(22) Kvantové počítače

V. Filosofie kvantové mechaniky
(23) Mnoho světů či jeden?
(24) Den Velkého kouřného draka

Část I je jasná a vynikající a jasně ukazuje experimentální bázi, jež dala vzniknout kvantové mechanice (interference, záření černého tělesa, atd.). Část II podává jednoduchý úvod do matematické symboliky kvantové mechaniky (braketový formalismus). Část III celistvě a přehledně prezentuje všechny hlavní důsledky kvantové mechaniky (Einstein-Podolski-Rosen a Bellův článek proti lokalitě, bosony a fermiony, provázání, Feynmanova kvantová elektrodynamika, "fluktuace vákua", atd.). Část IV se týká nové disciplíny kvantové informatiky (tato část mě zaujala nejméně) a konečně část V se krátce zabývala "filosofií" kvantové mechaniky (píši uvozovky, protože se jedná o filosofování samotných fyziků, nikoli filosofů fyziky jako takových). V této části Schumacher vyložil tři hlavní iterpretace kvantové mechaniky, tj. kodaňskou (Bohr et al.), skrytých-hodnot (Einstein, Bell, David Bohm, et al.) a mnoha světů (Hugh Everett et al.).

Fascinující vhled do světa kvantové mechaniky! Konečně jsem získal dost informací na to, abych porozumněl důvodům, jež vedly ke vzniku prapodivné kodaňské kvantové mechanice. (Ke které se hlásí i Schumacher). A mám již i svou oblíbenou alternativu ...

čtvrtek 14. března 2013

Noël: O čínské etice (Třetí traktát)

Noëlův třetí traktát je rozdělen na tři části, první se týká individuální etiky, druhý rodinné etiky a třetí politické etiky. Traktát obsahuje i zajímavé části k filosofické antropologii.

Prooemium
PARS PRIMA: ETHICA MONASTICA
Caput 1. De principiis finalibus humanarum actionum
Sectio 1. De bono
Sectio 2. De fine
Sectio 3. De beatudine

Caput 2. De principiis effectivis humanarum actionum
Sectio 1. De animae origine
Sectio 2. De animae essentia
Sectio 3. De animae intellectu
Sectio 4. De animae voluntate
Sectio 5. De animae libertate

Caput 3. De principiis coeffectivis humanarum actionum
Sectio 1. De habitibus generice sumptis
Sectio 2. De virtute in genere
Sectio 3. De virtutibus in specie 
    §1 De pietate
    §2 De aequitate
    §3 De honestate
    §4 De prudentia
    §5 De veritate
    §6 De fortitudine
    §7 De temperantia
    §8 De amicitia

Caput 4. De proprietatibus humanarum actionum
Sectio 1. De voluntario et involuntario
Sectio 2. De bonitia et malitia morali

Caput 5. De speciebus humanarum actionum
Sectio 1. De actionibus humanis circa finem et media
Sectio 2. De actionibus appetitus reationalis et snesitivi
Sectio 3. De passionibus

PARS SECUNDA: ETHICA OECONOMICA
Caput 1. De Familiae hominibus
Sectio 1. De paterna societate
Sectio 2. De conjugali societate 
Sectio 3. De fraterna societate
Sectio 4. De herili societate

Caput 2. De Familiae possessionibus
Sectio 1. De possessionibus immobilibus
Sectio 2. De possessionibus mobilibus

PARS TERTIA: ETHICA POLITICA
Caput 1. De constitutione regni
Sectio 1. De causis regni
Sectio 2. De proprietatibus regni
Sectio 3. De speciebus regni

Caput 2. De administratione regni
Sectio 1. De civili regni administratione
  §1 De rege
  §2 De magistratibus
  §3 De legibus
  §4 De institutione
      Punctum 1. De institutione in genere
      Punctum 2. De scholis
  §5 De libris classicis et antiquis
      Punctum 1. De libris classicis et antiquis universim
      Punctum 2. De libro Ye Kim [易經 yi jing] nominatim   
  §6 De musica
Sectio 2. De militari regni administratione
  §1 De arte bellica
  §2 De belli ducibus
  §3 De stipendiis 



   

středa 13. března 2013

Noel: O čínských obřadech za zemřelé (Druhý traktát)

Mateo Ricci (23.06.2010) při své misionářské práci v Číně zastával tolerantní stanovisko vůči řadě místních zvyklostí. Čínští křesťané se v jeho společenství, například, i nadále směli účastnit různých rituálů uctívajících zemřelé. Tyto rituály hrály a stále ještě hrají v čínském životě důležitou roli. Ricciho inkulturizační přístup si osvojila většina jesuitů, na rozdíl od jiných katolickým misinářů v Číně. Předmětem sporu byla otázka, zda jsou tyto rituály sami sebou, per se, modloslužebné, či nikoli. Naneštěstí se po delších věcných i méně věcných sporech papež Klement XI (1649–1721) rozhodl účast na těchto rituálech čínským křesťanům zakázat. Stalo se tak v papežské bule Ex illa die v r. 1715; zároveň s tímto zákazem byl vydán i zákaz užívání  tian 天 a shandi 上帝 pro Boha.

Kolmaš k tomuto zákazu píše:

"Tímto způsobem tedy papež rozhodl záležitost, která byla po výtce záležitostí Číňanů samotných. Vždyť se přece jednalo o jejich Konfucia, o uctívání jejich předků!" (Fragm. Ioannea Collecta 8, 2008). 

To je naivní důvod - papež zde nemluvil do nějakých národních zvyklostí či politické samosprávy, ale vyjadřoval se k otázce slučitelnosti některých praktik s křesťanskou vírou. Papežské stanovisko nebylo zcela nepodložené (obřady často jsou pověrčivé a termíny 天 a 上帝 často vyjadřují něco jiného než Boha), nicméně vposledku se příliš přísné papežské stanovisko ukázalo jako nemoudré. Papežský zákaz poškodil slibně se rozvíjející misionářkou činnost v Číně. V r. 1939 byl tento zákaz odvolán v převratném dekretu Pia XII Plane Compertum.

Zpět ke knize Philosophia Sinica. Noel se v druhém traktátu své knihy podrobně zabývá tím, zda jsou dřevěné tabulky se jménem zemřelého nějak pověrčivé, zda je pověrčivý "domeček pro předky" a úcta ke Konfuciovi, nakonec rozebírá jednotlivé části obřadu "cy" a různá hlediska (vlastní ritus, okolnost, objekt) v němž by mohl být pověrčivý. V appendixu hájí Noel stanovisko, že mezi obřadnou úctou vůči živým a vůči mrtvým není podstatný rozdíl a tudíž, že se nejedná o pověrčivý spiritismus.

Z druhého traktátu uvádím pouze názvy kapitol a otázek, nikoli jednotlivé paragrafy (příp. body v kapitole tři).

Caput 1. De lignea Tabella, quam Sinae Defunctis erigunt
Questio 1. An lignea Tabella, quam Sinae Defunctis erigunt, sit superstitiosa ex fine suo intrinseco aut extrinseco, seu ex fine operationis aut operantis?
Questio 2. An lignea Defunctorum Tabella sit superstitiosa ex fine cui?

Caput 2. De Parentali aedificio, quod Sinae Defunctis exstruunt.
Questio 1. An Parentalis Domus, quam suis Parentibus Defunctis exstruunt Sinae, sit superstitiosa?
Questio 2. An Parentalis Palaestra, quam antiquo suo Magistro Confucio Sinae exstruunt, sit superstitiosa?

Caput 3. De Parentali Ceremonia cy, quam Sinae Defunctis faciunt
Questio 1. Quis sensus vocis Sinicae cy, qua saepe utuntur Sinae ad significandam Parentalem Ceremoniam?
Questio 2. An Parentalis Ceremonia cy, quam Sinae Defunctis faciunt, sit superstitiosa ex motivo ipsius cultus exhibiti?
Questio 3. An Parentalis Ceremonia cy, quam Sinae Defunctis faciunt, sit superstitiosa ex motivo alicuius circumstantiae? 
Questio 4. An Parentalis Ceremonia cy, quam Sinae Defunctis faciunt, sit superstitiosa ex motivo ipsius objecti culti?

Appendix: De scopo Rituum Sinensium controversorum, seu brevis analogia Rituum Sinensium erga mortuos cum Ritibus Sinensibus erga vivos usitatis.

Naneštěstí Noelova obhajoba již nedokázala zahnat černé mraky stahující se na více než 220 let nad Ricciho tradicí sinizovaného křesťanství.

úterý 12. března 2013

Noel: O poznání Boha u Číňanů (První traktát)

Noelova Čínská filosofie zní celým názvem: Čínská filosofie obsahující ve třech pojednáních čínské názory za prvé, na poznání prvního jsoucna, za druhé, na rituály za zemřelé, a za třetí, na etiku. Pro představu: Kniha má stránky ve formátu kvarto o rozměrech 19 cm na výšku a 14, 5 cm na šířku (podle Kolmaše). Paginace je trojí (170 + 240 + 259), celkem má tedy 669 stran.


Když se seznamuji s novou barokní knihou, rád si nejprve pečlivě pročtu její obsah. Ten je u barokních děl analytický, přehledný a informativní a čtenář tak rychle získá vhled do struktury díla. Zde je tedy obsah prvního traktátu Noelovy knihy (znaky jsem doplnil): 

TRACTATUS I. De Cognitione Primi Entis, seu Dei apud Sinas

Caput 1. An Sinae antiqui habuerint aliquam Dei, seu primi Entis cognitionem, nec fuerint Athei? 
Questio 1. Quot modis vox Tien [天], seu Coelum accipiatur juxta antiquos libros Sinenses? 
Questio 2. Quas perfectiones Tien, seu Coelo, et Xam Ti [上帝], seu coeli Domino, ac Rectori attribuant antiqui libri Classici? 
     §1 De Dominio Tien ac Xam Ti juxta antiquos authores
     §2 De Potentia Tien ac Xam Ti juxta antiquos authores
     §3 De Scientia Tien ac Xam Ti juxta antiquos authores      
     §4 De Voluntate Tien ac Xam Ti juxta antiquos authores
     §5 De Justitia Tien ac Xam Ti juxta antiquos authores
     §6 De Vita Tien ac Xam Ti juxta antiquos authores
     §7 De Immensitate et Aeternitate Tien ac Xam Ti juxta antiquos authores 
     §8 De simplicitate Tien ac Xam Ti juxta antiquos authores 
Questio 3. Ex dictis investigatur, utrum isti libri antiqui et Classici dent veram aliquam primi Entis, seu Dei cognitionem, adeoque falsum sit veteres Sinas fuisse Atheos?                   

Caput 2. An recentiores Sinae habeant aliquam primi Entis, seu Dei cognitionem, nec sint Athei?
Questio 1. Quas perfectiones Coelo, aut coeli Domino seu Tien aut Xam Ti attribuunt libri Sinici recentiores, antiquorum classicorum interpretes? 
     §1 De Dominio Tien ac Xam Ti, seu Coeli ac coeli Domini juxta recentiores interpretes
     §2 De Potentia Tien ac Xam Ti juxta recentiores interpretes
     §3 De Scientia Tien ac Xam Ti juxta recentiores interpretes 
     §4 De Voluntate Tien ac Xam Ti juxta recentiores interpretes
     §5 De Justitia Tien ac Xam Ti juxta recentiores interpretes
     §6 De Vita Tien ac Xam Ti juxta recentiores interpretes
     §7 De Immensitate et Aeternitate Tien ac Xam Ti juxta recentiores interpretes
     §8 De simplicitate Tien ac Xam Ti juxta recentiores interpretes
     §9 An praefati interpretes moderni recedant a sensu originali librorum antiquorum in significatione vocie Tien et Xam Ti? 
Questio 2. Quomodo vocem Tien seu Coelum explicent recentiores authores et an Tien distinquant a Xam Ti, seu Coelum a coeli Domino? 
Questio 3. Quodnam primum rerum omnium Principium in mundo agnoscant recentiores authores Sinae?
Questio 4. Definitio, divisio, proprietates Spiritus juxta Sinas authores maxime recentiores
Questio 5. Quid est juxta Sinas Kiao Xe [醮 ??] Coelo ac Terrae litare?  
Questio 6. Quid apud Sinas significat bina vox Tay Kie [太極] seu primus rerum Terminus?
Questio 7. Ex dictis investigatur utrum isti libri recentiores veram aliquam primi Entis seu Dei cognitionem, adeoque an Sinae recentes non sint Athei? 

Caput 3. De vera Dei appellatione apud Sinas.
Questio 1. An Deus apud Sinas possit appellari Xam Ti, id est coeli Dominus ac Rector, seu supremus Dominus 
      §1 Assertio
      §2 Solvuntur objectiones
Questio 2. An Deus apud Sinas possit appellari Tien seu Coelum?
      §1 Generalis assetio de voce Tien, id est Coelum
      §2 Particularis assertio de duabus vocibus Kim Tien [敬天], id est revereri Caelum.
      §3 Publica et authentica Imperatoris Tartaro-Sinici Kam hi Testimonia, quibus vocis Tien ac Xam Ti, et quorumdam Rituum circa Defunctos controversorum legitimus sensus declaratur.

Z uvedeného obsahu prvního traktátu je zřejmé, že se jedná především o exegetické dílo. Noel si nejprve v kapitole 1 s využitím velkého množtví klasických textů klade následující otázky (parafráze):
  • c1q1: V jakých významech se užívá slova 天 a 上帝 v klasických, starých čínských knihách?  
  • c1q2: Jaké atributy má 天 a 上帝 podle starých čínských autorů? (Panství, moc, vědění, vůli, spravedlnost, život, nezměrnost a věčnost, jednoduchost).   
  • c1q3: Byli tedy staří Číňané podle klasických děl ateisté?
V kapitole 2 se podobně s využitím velkého mnoužství současnějších textů zabývá otázkami (parafráze):
  • c2q1: Jaké atributy má 天 a 上帝 podle novějších čínských interpretů? (Panství, moc, vědění, vůli, spravedlnost, život, nezměrnost a věčnost, jednoduchost); posunují současní interpreti původní významy slov 天 a 上帝?
  • c2q2: Jak 天 a 上帝 vysvětlují novější autoři a zda rozlišují 天 (nebesa) a 上帝 (Pána nebes)?
  • c2q3: Jaký první Princip všech věcí uznávají ve světě novější čínští autoři?
  • c2q4: Definice, dělení, vlastnosti duchů podle nejnovějších čínských autorů
  • c2q5: Co je to podle Číňanů Jiao ?? neboli obětovat Nebesům a Zemi?
  • c2q6: Co u Číňanů znamená Taiji neboli první termín věcí?
  • c2q7: Jsou tedy současní Číňané podle novějších knih ateisté?
Konečně v kapitole 3 si Noel klade otázky řádného pojmenování Boha, 天 či 上帝, a dále významu  敬天 (uctívání nebes).


Literatura: 
  • Philosophia Sinica tribus Tractatibus, Primo Cognitionem Primi Entis, Secundo Ceremonias erga Defunctos, Tertio Ethicam, Juxta Sinarum mentem complectens. Authore P. Francisco Noël ... Pragae, Typis Universit: Carolo-Ferdinandeae, in Collegio Soc. Jesu ad S. Clementem, per Joachimum Joannem Kamenicky Factorem, Anno 1711. 

pondělí 11. března 2013

Francois Noel SJ (1651-1729) - Čínská filosofie

Tento týden bych se rád, kromě svých průběžných pracovních povinností, začal trochu intenzivněji věnovat Čínské filosofii (Philosophia sinica) od belgického jezuity Francoise Noela (1651-1729). Toto dílo bylo vydáno v r. 1711 v Praze. Noel se zabýval kromě filosofie a teologie i poezií a matematickými obory (astronomií a fyzikou). Řada Noelových děl je dostupná na internetu (uvádím pouze knihy filosofické a teologické):

Sinensis Imperii Libri Clasici Sex [GOOGLE]
Theologiae ... Francisci Suarez ... Summa seu Compendium, Pars Prima [GOOGLE]
Theologiae ... Francisci Suarez ... Summa seu Compendium, Pars Secunda [GOOGLE]
Philosophia Sinica [GOOGLE]

Pokud vím, k Noelově Čínské filosofii není téměř žádná sekundární literatura. Mungelo tuto knihu nezmiňuje vůbec (na rozdíl od Camuse). Rule se jí věnuje na pár stránkách, přehled o jejím obsahu publikoval Kolmaš.



----------
(Pro zajímavost: Noel ve svém "Suarez Digest" potvrdil mou a Vlastovu interpretaci Suárezovy meta-teorie Trojice - Trojiční nauku nelze prý prokázat ani jako pravděpodobnou: "Imo seclusa revelatione non potest istud mysterium cogitari tanquam possibile, cum aliquo assensu, vel probabili, vel formidoloso." Srv. 17.08.2011)


 

sobota 9. března 2013

Meditace a taoistická scholastika

Zpráva z přednášky "Meditace a taoistická scholastika" (pro Mirka): vše proběhlo dobře; bylo nás tam asi devět, většina v rámci pravidelných setkání nad interpretací Dao De Jingu (probírali jsme kapitolu 23; ZDE je poslední zpráva, už dlouho jsem záznamy o našich setkáních neaktualizoval)

Přednášku  jsem rozdělil na tři části:
  1. Meditace obecně: Co je to meditace? Co znamená slovo meditace? 
  2. Taoistická scholastika: Existuje i na Dálném východě tradice systematické, institucializované reflexe náboženské zkušenosti, tzv. „scholastika“?
  3. Formy taoistické meditace: Jaké formy meditace rozeznává taoistická tradice?
V rámci přednášky jsem promítl izraelsko-indický dokumentární film Doing Time, Doing Vipassana (rež. Eilona Ariel, Ayelet Menahemi, 1997). Tento asi hodinový film se týká největšího indického vězení Tihar (New Delhi). Ředitelka vězení Kiran Bedi zde zavedla desetidenní meditační kurzy vipassany (meditace náhledu) v barmské linii vyučované S. N. Goenkou. Tato prastará technika je připisovaná samotnému Buddhovi; v taoistické tradici od období Tang je praktikována obdobná technika „vnitřního náhledu“ (內觀 nei guan).



Budhismus sice předkládá vposledku dost hroznou metafyziku a antropologii, ale techniky kultivace intenzivní pozornosti, jako je např. vipassana, jsou vynikajícím prostředkem k sebe-porozumění a rozvoji některých důležitých a zanedbávaných duševních mohutností. (O jaké mohutnosti se v rámci aristotelského pojetí mysli jedná? Lze je vůbec zařadit do nerevidovaného aristotelismu? Zdá se, že nejbližším tradičním kandidátem je tzv. jednotící smysl).

čtvrtek 7. března 2013

Meditace a její cíle: Západ a Východ


Dalšího náhledu do podstaty meditace získáme úvahou nad jejími cíli. Ty se liší podle kulturně-náboženského kontextu.

theravádový budhismus
  • cílem je “vidět věci tak, jak jsou”, tj. neuspokojivé (dukkha), netrvalé, ne-já;
  • v meditaci jde o postupné zbavování iluzí a lpění; 
  • poslední iluze je iluze jáství (self); je třeba nahlédnout veškerou realitu jako řadu momentů, jeden zapříčiňující druhý; neexistují žádné substance, jako např. trvalá duše; 
  • prostředkem k odstraňování iluzí je „ovládnutí mysli“ – mysl pak získává náhledy, které vedou k transformaci (toto je podstata vipassany)
mahajánový budhismus
  • různá další rozvinutí jednodušších nauk, zachovaných v therávádovém buddhismu - realita není jen řada momentů, ale je navíc i prázdná (sunyata), tj. nemá žádnou vnitřní existenci 
  • podle některých směrů (jógačára) nemá realita ani žádnou vnější existence, tj. je závislá na myšlení. 
  • jiné směry (zen) zdůrazňují osvícení (jap. kensho), které ukazuje na neexistenci dualit a rozlišení.
čínská religiosita
  • konfuciánská tradice je zaměřena především na společenskou realitu; meditace se pod vlivem buddhismu a taoismu stala až součástí středověkých neo-konfuciánských syntéz
  • cílem meditace je očištění lidské přirozenosti, aby zazářila její původní dobrota; dochází při tom k zakušení životní síly (qi) 
  • čínské meditace se často nazývají „tiché sezení“ či „sezení v zapomnění“; jedná se meditace podobné vipassaně, cílem ovšem nejsou náhledy a radikální stavy jako nirvána, ale spíše morální zušlechtění. 
  • cílem taoistických meditací je „porozumění“ Dao (jakožto „nejzažší realitě“); toto porozumnění je často „vitální“, nelze se ho dobrat teoreticky, ale jen zkušenostně; vede „k životu podle přirozenosti“; řada těchto učení byla později podrobně rozpracována v taoistické scholastice období Tang

křesťanství
Cíle křesťanské víry jsou radikálně odlišné od cílů buddhismu, (většiny forem) hinduismu či (většiny forem) taoismu. Křesťanství, podobně jako jiné formy teismu, je založené na přesvědčení, že nejzazší realita vykazuje charakter plnosti bytí, nejedná se o nicotu. Tato plnost, nazývaná Bůh, je „nanejvýš veliká“ a projevuje se dokonalými vlastnostmi, jako jsou nutnost (nemožnost nebytí), nekonečnost, maximální vědění (vševědoucnost), maximální moc (všemohoucnost), nejvyšší dobro a krása. Bůh má tedy, svým vlastním dokonalým způsobem, vlastnosti osoby.
Vzhledem k výrazně odlišnému filosofickému a teologickému kontextu teistických a neteistických kultur není divu, že nejvýznamnější křesťanské společenství, tj. katolická církev, je k pokusům integrovat dálněvýchodní metody do křesťanské modlitby velmi zdrženlivá. Nicméně za specifických podmínek se nejedná o úplné odmítnutí:
„Některá tělesná cvičení automaticky produkují prožitky pokoje, uvolněnosti, příjemné pocity, někdy dokonce i jakési vjemy světla či tepla, což se podobá duchovní radosti. Zaměňovat tyto skutečnosti za pravé útěchy Ducha svatého by bylo hrubě chybným pojímáním duchovního života. ... To však neznamená, že původní meditativní praktiky pocházející z křesťanského Východu nebo z velkých mimokřesťanských náboženství lidstva, které tak přitahují dnešního vnitřně rozděleného a dezorientovaného člověka, by nemohly být vhodným prostředkem, který by napomáhal k vnitřně uvolněnému postoji před Bohem, přestože na člověka naléhají starosti o vnější věci.“ List biskupům katolické církve o některých aspektech křesťanské meditace z 15.10.1989, § 28; vlastní důraz; překlad C.V.Pospíšil 

Navíc je třeba zdůraznit, že učení katolické církve ponechává výslovně stranou vlastní psychofyzické aspekty dálněvýchodních metod:
„Stále četnější kontakty s ostatními náboženstvími i s jejich styly a metodami modlitby přivedly v posledních desetiletích mnohé věřící k tomu, aby si položili otázku o tom, jakou hodnotu by mohly mít pro křesťany mimokřesťanské formy meditace. Tato otázka se týká především orientálních metod meditace. Někdo se uchyluje ke zmíněným metodám modlitby z terapeutických pohnutek. Duchovní neklid života podřízeného překotnému rytmu technicky vyspělé společnosti vede některé křesťany k tomu, aby v těchto způsobech meditace hledali prostředek k dosažení vnitřního zklidnění a psychické rovnováhy. Tento list se nezabývá výše zmíněným psychologickým aspektem, protože jeho záměrem jsou teologické a spirituální otázky dané problematiky.“ List biskupům katolické církve o některých aspektech křesťanské meditace z 15.10.1989, § 2
vlastní důraz; překlad C.V.Pospíšil 

sekulární kontexty
V současnosti probíhá intenzivní výzkum meditace v rámci psychologie, psychiatrie, neurofyziologie a dalších zdravovědných disciplín. Zároveň s empirickým výzkumem se snaží specialisté různých disciplín o pojmové vymezení meditace. Zde je např. pracovní definice z r. 2009 (viz Bond et al):
Nutné vlastnosti:
(a) definovaná technika
(b) „uvolnění logiky“
(c) stav uvedený vlastním způsobem (a self-induced state).
Běžné vlastnosti:
(d) zahrnuje psychofyzické uvolnění;
(e) užívá „kotvy“ pro soustředění pozornosti;
(f) zahrnuje změněný stav vědomí (osvícení, mystickou zkušenosti, atd.)
(g) zasazení do náboženského, filosofického, duchovního kontextu
(h) zahrnuje zkušenost duševního ticha.

Užitečné je rozlišení mezi dvěma základními formami (psychofyzické) meditace:

  • meditace soustředěnosti (concentrative meditation): intenzivně se soustředit na daný objekt
  • meditace dbalosti (mindfulness meditation): nezaujatě pozorovat všechny fyzické i mentální jevy, které vstupují do našeho „zorného pole“
 --------------- 

  • BOND, Kenneth et al. Defining a complex intervention: The development of demarcation criteria for “meditation”. Bond, Kenneth et al. Psychology of Religion and Spirituality, Vol 1(2), May 2009, 129-137; URL=<http://psycnet.apa.org/?&fa=main.doiLanding&doi=10.1037/a0015736>
  • SIEGEL, Dan.  Mindsight: The New Science of Personal Transformation. Random House, 2010. 
    • Autor je lékař, organizující interdiciplinární výzkum „duševního vhledu“, který je klíčový pro řadu duševních schopností (empatie, štěstí, organizovanost, sociální cítění atd.); 
    • podle Siegela je meditace dechu (a dále „náhledu“) důležitým příspěvkem k rozvoji těchto základních osobnostních funkcí; 
    • kniha je psána z pozic "naturalismu", občas pojmově zmatená, ale čtivá s řadou zajímavých nových poznatků.
Licence Creative Commons
Poznámky pod čarou, jejímž autorem je Daniel D. Novotný, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: poznamkypodcarou2012.blogspot.com