"Themes in contemporary metaphysics that bear similarity to the interests, commitments, positions and general approaches found in Aristotle and the scholastic tradition are of current interest, and this volume is a welcome addition to such recent work"
Autor recenze, mladý kanadský odborník na Aristotela, nám vytýká především dvojí: Za prvé, že řada našich příspěvků se neopírá o historicky věrnou exegezi Aristotela. K tomu je třeba říci, že v úvodu výslovně píšeme, že nám nejde o historičnost, ale o současné debaty a současné autory, kterým není cizí nálepka "neoaristotelismus". Autor dále uvádí řadu velmi zajímavých ukázek, kde historicky věrná exegeze Aristotela může přispět k současným debatám (konkrétně na to poukazuje u příspěvků Gracii, Vallicelly, Lowa, Oderberga, Gormana, Franklina a Craiga). To uznáváme a jsme za tyto ukázky vděčni, nicméně znovu: naším cílem nebylo uspořádat knihu o Aristotelovi.
Za druhé nám autor vytýká, že jsme uspořádali příspěvky podle Suárezových Metafyzických disputací:
"I'm not confident that this organization is entirely successful at presenting systematically a unified philosophical tradition -- or even whether such systematicity is especially desirable."
Naše uspořádání samozřejmě nemělo ambice ani obhájit ani prezentovat "systematicky sjednocenou filosofickou tradici" (toto opět výslovně píšeme v úvodu). Šlo nám o skromný poukaz na to, že určitá systematičnost a jednota je možná a žádoucí, má-li být (neoaristotelská) metafyzika vědou, podobně jako je vědou fyzika, psychologie či sociologie. Suárezovy Metafyzické disputace jsou prvním a víceméně posledním úspěšným pokusem o souhrnnou a podrobnou presentaci určité tradiční Aristotelsko-scholastické metafyzické vize (v jejímž centru stojí jsoucno, jeho vlastnosti, příčiny a dělení) a bylo proto užitečné použít toto dílo jako základní mapu pro další zkoumání této vize.
Celkově vzato nás tedy s Lukášem Corcumův příspěvek spíše zklamal a máme za to, že se trochu míjí s podstatou našeho projektu; nicméně je třeba říci, že vlastní zájem o neo-Aristotelismus, o to, co je a co má být, nás těší. Vzhledem tomu, že hlavním účelem naší knihy bylo debatu o neoaristotelismus vyvolat a rozdmýchat, Corcumova recenze ukazuje na to, že kniha plní svůj účel.
----------
Literatura (v češtině)
- NOVÁK, Lukáš (2009) „Sofiina volba pokantovské filosofie aneb chvála nástroje“
In Návrat metafyziky? Diskuse o metafyzice ve filosofii 20. a 21. století, ed. M. Šimsa, P. Sousedík, M. Nitsche et al, 287–310. Praha: Filosofia. - NOVOTNÝ, Daniel D. (2011) „Metafyzika mezi Aristotelem a Analytikou: Zpráva s otazníkem“ Aithér (Praha) 3, no. 5: 303–329.
- NOVOTNÝ, Daniel D. (2014) „Co je aristotelská metafyzika? K Tahkově knize Contemporary Aristotelian Metaphysics“ Filosofický časopis 62, no. 2: 265–275.
Aktualizace (10-08-2014): Z reakcí autorů na Corcumovu recenzi:
- "Definitely the wrong person to review the book, but not a disaster."
- "No need to worry, unfairness is cronic in philosophy! And as we all know, it is almost as good to be infamous than famous in philosophy. ... Hahaha!"
- "That's poor for a reviewer to say "I would have written a book about something else." He seems more interested in what Aristotle said that what's true. But it's good to have such a substantial review."
- "the same person found fault with my interpretation of Aristotle’s logic. My compliments to the editors and the authors!" JC
Žádné komentáře:
Okomentovat