pátek 9. listopadu 2012
Aristotelés nebyl vegan
Aristotelés doporučoval pití mléka v Politice VII, 17. "I mistr tesař se někdy utne." Až Galileo objevil fakt, že tělesa se bez působení sil rovnoměrně přímočaře pohybují. A až současný výzkum např. Colina Campbella a Caldwella Esselstyna prokázal škodlivost konzumace živočišných produktů na lidské zdraví (k tomu propagandistický dokument: Řaději vidličky než nože, 2011; osobně jsem nicméně nutritarián, tj. "skoro vegan").
čtvrtek 8. listopadu 2012
Aristotelés a procházky
Aristotelova škola byla nazvána školou peripatetickou - její příslušníci přemýšlí při procházkách (a odpočívají při běhu).
Henry David Thoreau:
"I think that I cannot preserve my health and spirits unless I spend four hours a day at least — and it is commonly more than that — sauntering through the woods and over the hills and fields absoutely free from all wordly engagements."
Friedrich Nietzche (prý):
"All truly great thoughts are conceived while walking."
středa 7. listopadu 2012
Aristotelés o otužování
Z Aristotelovy Politiky (VII, 17):
"Když se děti narodí, jest třeba míti za to že jest veliky rozdíl v jakosti jejich výživy, která má vliv na jejich tělesný vývoj. ... Doporučuje se také pohyb, pokud jej snese tento útlý věk. ... Prospěšno jest také zvykati je hned od malička chladu; neboť to velmi podporuje zdraví a vojenskou zdatnost."
Zde, v řece Otavě, v kempu Nové městečko u Annína, jsem se asi dvě či tři sezóny koupával až do příchodu zimy - přes zimu jsem to ale zatím nikdy nezvládl. Zůstávám u krátké studené sprchy po ránu. Nevím sice zda to prospívá mé vojenské zdatnosti (mám naneštěstí "modrou knížku"), ale vím, že to prospívá mé duševní rovnováze.
"Když se děti narodí, jest třeba míti za to že jest veliky rozdíl v jakosti jejich výživy, která má vliv na jejich tělesný vývoj. ... Doporučuje se také pohyb, pokud jej snese tento útlý věk. ... Prospěšno jest také zvykati je hned od malička chladu; neboť to velmi podporuje zdraví a vojenskou zdatnost."
Zde, v řece Otavě, v kempu Nové městečko u Annína, jsem se asi dvě či tři sezóny koupával až do příchodu zimy - přes zimu jsem to ale zatím nikdy nezvládl. Zůstávám u krátké studené sprchy po ránu. Nevím sice zda to prospívá mé vojenské zdatnosti (mám naneštěstí "modrou knížku"), ale vím, že to prospívá mé duševní rovnováze.
úterý 6. listopadu 2012
Aristotelés: Politika
Další knihy Politiky bych stručně shrnul takto:
II. Kritika některých navržených i stávajících režimů
- Navrhované režimy: Platónův (z Ústavy, II.1–5, a Zákonů, II.6), Falea z Chalkédonu (II.7) a Hippodama z Mílétu (II. 8).
- Stávající režimy: spartský (II.9), krétský (II.10), a karthaginský (II.11).
- Pojem občana (III.1-5) a režimu (III.6).
- Režimy správné a nesprávné (III.7-13): monarchie a tyrannie, aristokracie a oligarchie, politeia a demokracie.
- Monarchie (III, 14-16) – zde se vyskytuje slavné „zákon jest rozum bez žádostivosti“ (16)
- Různost správných režimů (III.17-18).
- Hodnocení režimů a důvod jejich stávající rozmanitosti (IV.1-4)
- Demokracie a oligarchie (IV.4-6), aristokracie (IV.7), politeia (IV.8-9), tyranida (IV.10)
- Střední stav a nejlepší režim (IV.11-12)
- Trojí moc: rada, úřady a soudy (IV.13-16)
VI: Udržování demokracií a oligarchií, úřady
VII: Nejlepší polis, její vlastnosti (blaženost, populace, území …) a občané, manželství a děti
VIII: Výchova a vzdělání (tělocvik, hudba)
pondělí 5. listopadu 2012
Aristotelés: Politika
Z nějakého důvodu mě doposud politická filosofie nelákala. Říkal jsem si: "Alespoň v nějaké části filosofie se nebudu pokoušet o to být kompetentní." Nicméně jak se říká "Odříkaného chleba - největší krajíc." Jsem garantem bloku "Filosofie a společnost" na TF JČU a politická filosofie hraje v tomto bloku zásadní roli. Doposud jsem ve svých přednáškách mluvil o Sókratovi (Obrana, Kritón) a Platónovi (Ústava), tento týden přichází na řadu Aristotelův spis Politika.
Politika je rozdělena do osmi knih. Ve vydání Petra Rezka jsou témata jednotlivých knih shrnuta následovně (naneštěstí v jinak krásném Rezkově vydání chybí podrobná synopse, podobně jako je např. v jeho vydání Fyziky).
I. Pojem, vznik, význam a složky obce. O majetku, jeho získávání i správě.
II. Kritika politických teorií předchůdců a výklad o některých proslulých ústavách.
III. Výklad pojmů ústavy, obce a občana. Ústavy správné a jejich zhoršené odrůdy. Království.
IV. Výklad o jednotlivých ústavách a o moci zákonodárné, výkonné a soudní.
V. Příčiny zániku ústav a prostředky k jejich udržování.
VI. Úvaha o zásadách a o udržování druhů demokracie a oligarchie. Pojednání o úřadech v obci.
VII. Různá zařízení v nejlepší obci.
VIII. Výchova v nejlepší obci.
Celkem vzato mi připadají tyto popisy ne příliš výstižné. O jaká témata jde například v první knize?
Politika je rozdělena do osmi knih. Ve vydání Petra Rezka jsou témata jednotlivých knih shrnuta následovně (naneštěstí v jinak krásném Rezkově vydání chybí podrobná synopse, podobně jako je např. v jeho vydání Fyziky).
I. Pojem, vznik, význam a složky obce. O majetku, jeho získávání i správě.
II. Kritika politických teorií předchůdců a výklad o některých proslulých ústavách.
III. Výklad pojmů ústavy, obce a občana. Ústavy správné a jejich zhoršené odrůdy. Království.
IV. Výklad o jednotlivých ústavách a o moci zákonodárné, výkonné a soudní.
V. Příčiny zániku ústav a prostředky k jejich udržování.
VI. Úvaha o zásadách a o udržování druhů demokracie a oligarchie. Pojednání o úřadech v obci.
VII. Různá zařízení v nejlepší obci.
VIII. Výchova v nejlepší obci.
Celkem vzato mi připadají tyto popisy ne příliš výstižné. O jaká témata jde například v první knize?
- rozlišení tří základních typů společenství (koinōnia): domácnost, obec, městský stát (polis)
- obhajoba neredukovatelnosti polis na obec či domácnost;
- polis jako nejvyšší forma společenství;
- role žen a otroků v polis;
- majetek (podstata, získávání, důležitost)
sobota 3. listopadu 2012
Sbohem, Památníku
Konkurz na postdoktorské místo analytické scholastiky jsem v Českých Budějovicích vyhrál. Mám z toho radost, zároveň to ale beru jako velký závazek a výzvu. Konec s aktivitami, které mě rozptylovaly a vzhůru do intelektuální práce! Po mnoha letech opouštím svou práci v Památníku Hartmanice. Mnohé jsem se naučil, s kolegy jsme dobře vycházeli a zorganizovali jsme desítky kulturních akcí. Ve volném čase jsem dokonce mohl občas pracovat na přípravě na výuku či na nějaké publikaci. Hlouběji jsem se seznámil s židovstvím. Práce byla poměrně dobře finančně hodnocená. Za to vše jsem vděčný. Nyní je ale čas jít dál.
středa 31. října 2012
Seminární četba - Fyzika I (Aristotelés)
Společná seminární četba filosofických textů je velmi dobrým pedagogickým prostředkem. Studenti přečtou určitou pasáž a poté se pokusí svými slovy shrnout obsah dané pasáže. Učitel shrnutí případně opraví či doplní. Zdá se to jako jednoduché cvičení, ve skutečnosti je ale často obtížné smysl textu uchopit. U Aristotelovy Fyziky je to obtížné i pro učitele. Vezměmě např. tuto pasáž v překladu Antonína Kříže:
"Proto musíme postupovat od toho, co je obecné, k tomu, co je zvláštní. Neboť celek je postřehem známnější, obecno pak je jakýsi druh celku; obecno totiž zahrnuje mnoho věcí jakožto části. Právě totéž se nějak děje také u slov vzhledem k pojmu; neboť slova označují celek neurčitým způsobem, jako například slovo "kruh"; teprve jeho pojmové určení jej rozkládá v jednotliviny. Také děti nazývají nejprve všechny muže otci a ženy matkami, teprve později každé z nich rozlišují." (I.1)
V novinách bychom takové pasáže hned tak nenašli, že?
Zítra budu s bakalářskými studenty oboru humanistika (TF JČU) dokončovat četbu vybraných částí první knihy Aristotelovy Fyziky. Dalo to větší práci, než jsem očekával. Vloni jsem se studenty četl vybrané části první knihy Metafyziky a mám dojem, že to šlo snadněji.
Motivace ke studiu starověkých textů může být různá. Podle některých se jedná o zajímavé a kuriózní muzejní kousky. Podle mne má Aristotelés co říci i dnes, navzdory nejrůznějším omylům, ke kterým dospěl např. v otázce přírodních živlů, kosmologie, vysvětlení příčiny rovnoměrného přímočarého pohybu, apod. Aristotelovy omyly nejsou v hloubi jeho systému, ale na jeho povrchu. Od vzniku moderní vědy v sedmnáctém století se jako "orthodoxie" prosadilo odmítání teleologie (vnitřního účelového zaměření přírodních procesů), redukovatelnost živých, vnímajících a často i myslících bytostní na ne-živé, ne-vnímající a ne-myslící částice či jiné složky, eliminovatelnost objektivních hodnot a dober, apod. Aristotelés je stále aktuální alternativou k této orthodoxii. Abychom se odvolali na nějakou autoritu: Edward Feser asi před dvěma týdny poukázal na povážlivé přibližování jednoho z nejvýznamnějších žijících filosofů, Thomase Nagela, ateisty, k Aristotelsko-scholastické vizi.
"Proto musíme postupovat od toho, co je obecné, k tomu, co je zvláštní. Neboť celek je postřehem známnější, obecno pak je jakýsi druh celku; obecno totiž zahrnuje mnoho věcí jakožto části. Právě totéž se nějak děje také u slov vzhledem k pojmu; neboť slova označují celek neurčitým způsobem, jako například slovo "kruh"; teprve jeho pojmové určení jej rozkládá v jednotliviny. Také děti nazývají nejprve všechny muže otci a ženy matkami, teprve později každé z nich rozlišují." (I.1)
V novinách bychom takové pasáže hned tak nenašli, že?
Zítra budu s bakalářskými studenty oboru humanistika (TF JČU) dokončovat četbu vybraných částí první knihy Aristotelovy Fyziky. Dalo to větší práci, než jsem očekával. Vloni jsem se studenty četl vybrané části první knihy Metafyziky a mám dojem, že to šlo snadněji.
Motivace ke studiu starověkých textů může být různá. Podle některých se jedná o zajímavé a kuriózní muzejní kousky. Podle mne má Aristotelés co říci i dnes, navzdory nejrůznějším omylům, ke kterým dospěl např. v otázce přírodních živlů, kosmologie, vysvětlení příčiny rovnoměrného přímočarého pohybu, apod. Aristotelovy omyly nejsou v hloubi jeho systému, ale na jeho povrchu. Od vzniku moderní vědy v sedmnáctém století se jako "orthodoxie" prosadilo odmítání teleologie (vnitřního účelového zaměření přírodních procesů), redukovatelnost živých, vnímajících a často i myslících bytostní na ne-živé, ne-vnímající a ne-myslící částice či jiné složky, eliminovatelnost objektivních hodnot a dober, apod. Aristotelés je stále aktuální alternativou k této orthodoxii. Abychom se odvolali na nějakou autoritu: Edward Feser asi před dvěma týdny poukázal na povážlivé přibližování jednoho z nejvýznamnějších žijících filosofů, Thomase Nagela, ateisty, k Aristotelsko-scholastické vizi.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)

