SARS-CoV-2 mě zaujal, neboť jsem v polovině ledna začal plánovat cestu do Thajska, kde byl potvrzen první případ onemocnění tímto virem mimo Čínu. Cestu jsem vyhodnotil jako bezpečnou, mj. i pro velkou opatrnost a účinná opatření, které thajská společnost jednomyslně zavedla, od jednotlivců po vládu. (Pro srovnání: v Thajsku byl první případ potvrzen 13.1, dnes mají 19 aktivních případů, celkem 53. V ČR byl první případ potvrzen až 1.3 a vzhledem k naší nepřipravenosti dnes máme již 65 aktivních případů, celkem 65).
Od té doby jeho putování světem a diskuse kolem něho sleduji.
Od konce února mi to nedalo a začal se na FB k tématu vyjadřovat, neboť jsem od 22. února předvídal ze statistik + zpráv italskou explozi podobnou té wuchanské.
Raději bych ale přesunul informace a potřehy z FB sem na blog a dal jim i trochu přehlednější a systematičtější podobu, bude-li na to čas a síla.
A na závěr k otázce v nadpise: K čemu je SARS-CoV-2 dobrý?
(1) Pro mě: více příležitostí přemýšlet a psát.
(2) Pro společnost: příležitost idnetifikovat své silné stránky (z těch se těšit) a své slabé stránky (a ty zlepšit).
AKTUALIZACE
06/08/2020 Blogové příspěvky nakonec zůstaly jen ve stavu konceptu; svá vyjádření jsem publikoval průběžně jen v soukromé FB skupině covid-19philosophy. Budu-li mít čas možná sem některé příspěvky doplním zpětně. Je totiž velmi zajímavé sledovat vlastní historický průběh epidemie a debat kolem ní.